Zelí kysané
Je bohaté na vitamín B12 – nezbytný pro duševní svěžest, dobrou náladu, odolnost proti stresu a při tvorbě červených krvinek. Dále kysané zelí omlazuje, posiluje svaly, zejména srdeční. Reguluje metabolismus tuků, snižuje koncentraci cholesterolu v krvi. Některé výzkumy ukazují, že kysané zelí je účinnější nežli syrové. Při kvašení do něho nepřidávejte cibuli, při současném životním stylu (málo přirozeného pohybu, horší kvalita potravin, více stresu) tím zhoršujete stravitelnost a zejména se zvyšuje nadýmání.
Mléčně kysané zelí
1 středně velké bílé zelí,
1 vrchovatá lžíce soli (lze i o trochu více),
dle vaší chuti je možné i přidat – kmín, čerstvý kopr nebo mrkev.
Zelí nakrájíme na tenké a jemné plátky, prosolíme a přidáme námi zvolené ingredience. Kdo má rád rychlokvašky, udělejte kombinaci s čerstvým koprem.
Směs dobře napěchujeme do sklenice s uzávěrem, zelí pustí vodu a dle potřeby mohu ještě zalít převařenou vodou tak, aby bylo zelí zakryté. Ideální je mít nádobu plnou zelí. Tři až čtyři dny probíhá intenzivní kvašení (nádoba by měla být v teplém prostředí). Dále je možné, že voda bude vytékat - dejte pod sklenici se zelím talíř a sklenici nezavírejte pevně. Jakmile projde rychlé kvašení, tak sklenici uzavřete a nechte na chladném místě. Výsledná chuť je aromatická, mírně kyselá. Jeho čistící schopnost zejména střev je všeobecně známá.
Zelňačka
(uvedené množství je asi na 1,5 litru polévky)
Ječné kroupy (1 hrnek), 1 mrkev, ghí, bobkový list, cayenský pepř, ochucovadlo bez glutamanu sodného, 2 brambory, žitná mouka (2 lžíce), kvašené zelí (asi 1 hrnek), sůl, voda, zakysaná smetana.
Do hrnce si dáme asi tři lžíce ghí, zaprášíme žitnou moukou a dáme na malý stupeň na plotýnku, jakmile se mouka začne jemně barvit, vlijeme teplou vodu a postupně přidáme ostatní ingredience. Zelí přidáme, až když jsou brambory měkké a zakysanou smetanu až před koncem vaření, dle chuti dochutíme. Do této polévky je možné ještě přidat hrst červené čočky, chuťově to nevadí a zvýší se možný kvalitní dopad na naše zdraví (bílkoviny, živiny).
Pokud vás bolí klouby, nedávejte brambory, místo nich můžete použít tuřín či kořenovou petržel.
Kachna a la jáhly
(recept je na pekáč)
Jáhly dáme vařit (1 hrnek) s troškou soli a 1 lžící olivového oleje. Na ghí si orestujeme 10 cm nakrájeného pórku, přidáme asi 3 hrnky kvašeného zelí (množství podle vás, jak ho preferujete), přidáme kmín, trošku třtinového cukru (zelí by mělo být změklé se sladko - kyselou chutí a správně slané) a krátce dusíme.
Nastrouháme si asi 20dkg kvalitního uzeného sýra. Smícháme s jáhly a dáme do vymazaného pekáčku zapéci (přikryté). Pokud máte kameninový pečící hrnec s pokličkou, tak do něho.
Teplý pokrm nám na jazyku vytváří chuť podobnou slavnostnímu svatomartinskému jídlu a není zdaleka tak tučný.
Upozorňuji na správné ochucení, v tomto případě je to důležité.
Smažená dýně
Dýni si nakrájíme na tenčí plátky a zbavíme ji jader, osolíme a obalíme v hraškové směsi. Hrašku smícháme s vodou v husté těsto a pomaleji usmažíme na ghí. Příloha je vařená basmati rýže. Můžete zkusit i celerové čatní, pyré z červené řepy a brusinky.
Bramborový salát jinak
Uvaříme si brambory ve slupce (asi 8 kusů), jen krátce si uvaříme mrkev (2 kusy), oloupeme a nastrouháme. Nastrouháme si i menší celer (na hrubším struhadle) a kyselé okurky (množství je na vás, ale asi 4 kusy). Přidáme oloupané a na kostičky nakrájené brambory, cayenský pepř, olivový olej, zakysanou smetanu a sůl. Vše promícháme a necháme uležet.
Šípek a čaj z něho
Plody šípku jsou bohaté na vitamín C, v mém dětství jsem tento čaj hodně pila, opět se často dříve používal, jako podpůrný prostředek našeho zdraví v zimě.
Šípek se prý trhal, až když proběhly první mrazíky, traduje se, že se pak jeho živiny lépe uvolní, ale hlavně jde lépe trhat. Suší se mírně rozdrcen a většinou v troubě. Buď ho můžeme povařit, nebo ho jen zalít horkou vodou a cedit přes pláténko, aby vás jeho jemné kousíčky neprovokovaly ke kašli.
Zajímavou chuť má i s přidáním skořice, vanilky a hřebíčku (přidá se k vaření). Účinnost čaje zvýšíme přidáním medu. Pozor, med nepatří do horkého čaje.
Cibulový sirup
Nakrájíme si cibuli na kolečka a prosypeme třtinovým cukrem. Počkáme, až se utvoří ve sklenici šťáva, a tu pak používáme jako podpůrný zimní prostředek, zejména při kašli, slabosti nebo nemoci.
Ideální je použít bílou či fialovou cibuli (je nejvíce sladká).
Proč vlastně v mých receptech není zastoupená cibule?
Pokud na cibuli hledíme jako na léčivo a ne jako běžnou součást našeho jídla, tak se jedná o silný antioxidant (šalotka, žlutá a červená). Ředí krev, snižuje špatný cholesterol a zvyšuje ten dobrý. Brání srážení krve, snižuje astma, chronickou bronchitidu, sennou rýmu, čistí poškozené a ucpané cévy.
Jejím mínusem je, že může způsobovat pálení žáhy, vyvolává nadýmání a zabraňuje duchovnímu růstu, může zvyšovat vředové a žlučníkové obtíže.
Platí pro ni zhruba to samé jako u česneku, nejíst ráno, pozdě odpoledne a večer. Lépe ji sneseme v chladném počasí a v létě bychom na její používání měli být opatrní pro její ostrost.
V mých receptech cibuli skoro nenajdete, protože může zhoršovat trávení, a tím nevědomky pěstovat naše obtíže.
Také se snažím, aby pomocí mnou doporučovaných jídel, více lidé vnímali svoji intuici a jemné chutě koření, potravin a to s cibulkou jde hůře. Jako samostatného léčiva si ji vážím a i takto individuálně doporučuji.
Jablíčková pohanková buchta
(množství je na plech)
Potřebujeme 400g pohankové krupice, 800ml až 1 litr mléka, asi 10 nastrouhaných jablek, 1 vrchovatá lžička bezfosfátového prášku do pečiva, 1/2 hrnku třtinového cukru a troška skořice.
Vše smícháme, nalijeme do vymazané formy a dáme zvolna péci.
