Tyto obtíže obvykle přivádějí do ambulancí gynekologů postmenopauzální ženy, ale rozhodně nejsou výjimkou i ženy mladší. Například maminky po obtížném porodu, můžou v návaznosti na poškození svalů pánevního dna trpět velmi nepříjemnou stresovou inkontinencí.
Něco málo z anatomie
Pánevní dno je velmi složitý anatomický a funkční celek, jehož funkcí je udržet všechny orgány na svém místě, protože i malý posun může znamenat významnou změnu dynamiky, která má za následek klinické obtíže – typicky inkontinenci. Nejvýznamnější svalovou strukturou je musculus levator ani. Jedná se o sval, jehož vlákna vytvářejí tvar rozepjatých motýlích křídel a sahají od vnitřní strany stydké spony až ke kostrči a ve svém průběhu se upíná do stěny poševní. Proto je oboustranně hmatný cca v 1/3 délky pochvy.
Porod a pánevní dno
Největším náporem na pánevní dno je bezesporu porod. Při průchodu hlavičky porodními cestami dochází nezřídka k poškození levatoru a to od drobných poranění některých svalových vláken až po úplné odtržení svalu od jeho úponu - odborně avulzi. Většinou zůstávají poranění mnoho let klinicky němá a objeví se pouze jejich následky o mnoho let později. Zavádějící je i představa, že pokud maminka porodila bez poranění a nebylo nutné šití, tak k žádnému poranění nedošlo. Často je totiž opak pravdou. Poranění pánevního dna ve smyslu zhmoždění totiž není vidět. Jedná se o poranění svalových vláken v hloubce pod poševní stěnou, které může po několika letech způsobit velké obtíže. Jsou i případy, kdy se po nekomplikovaném porodu objeví stresová inkontinence, ačkoliv byl porod hodnocen jako bez poranění. Proto je velmi důležitá časná rehabilitace pánevního dna po porodu.
Sestup a stresová inkontinence
Při sestupu pánevních orgánů dochází k postupnému uvolňování a jejich posunu ve směru gravitace. Nezřídka můžeme vidět i úplný výhřez dělohy, tedy stav, kdy je děloha před rodidly. Řešení sestupu je většinou chirurgická intervence. Operaci provádí gynekolog a ve většině případů se jedná o odstranění dělohy a o přední a zadní poševní plastiku. Technik a operačních postupů je mnoho a je na rozhodnutí indikujícího lékaře, jaký postup bude nejpřínosnější pro danou pacientku.
Stresová inkontinence
Jde o stav, kdy dochází k nechtěnému úniku moči při zvýšení nitrobřišního tlaku. Typicky při poposkočení, zakašlání, kýchnutí… Při projevech počínající stresové inkontinence je možné projevy zmírnit cvičením pánevního dna. Dalším řešením těchto obtíží je opět operace.
Pokud tedy začneme s vaginální gymnastikou včas, můžeme se těmto obtížím vyhnout.
Jak na to?
Vaginální gymnastika je nenáročné cvičení.
Můžete ho provozovat kdykoliv a kdekoliv. Klidně i v MHD cestou do práce. Nevěříte? Klidně může žena sedící vedle vás právě cvičit a vy o tom vůbec nevíte. Cvičení probíhá tak, že se soustředíte na oblast pochvy a snažíte se jí stáhnout, jakoby jste chtěly pochvou uchopit nějaký předmět a držet ho, je to pohyb velmi podobný zadržování moči. Nejdůležitější je, aby docházelo k aktivaci levatoru a ne ke stažení řitního svěrače. Ideální je nacvičit si správnou techniku cvičení doma a pohmatem kontrolovat, zda je cítit v pochvě zatnutí levatoru, popřípadě požádat svého gynekologa. Ve chvíli, kdy je pohyb nacvičen, je opravdu možné cvičit na libovolném místě. Začínáme zatnutím při zadrženém dechu na pár sekund v několika opakováních a postupně navyšujeme. Zkušené gymnastky jsou schopné udržet zatnutý levator přes několik nádechů a výdechů.
Další možností cvičení je použití různých pomůcek. Například vaginální konusy, na které se zavěšují různě těžká závaží a žena se snaží konus udržet v pochvě. Toto cvičení už ovšem není vhodné do dopravních prostředků.
Vaginální gymnastika má velmi pozitivní účinky nejen na prevenci inkontinence a sestupu, ale také zintenzivňuje sexuální prožitky.
