Básnířka Vladimíra Čerepková – anděl z pasťáku a český Rimbaud v sukních
Hutná kniha žurnalistky Alice Horáčkové pootevírá bránu do tajemného života nejvýznamnější básnířky české Beat generation. Na bezmála čtyři sta stranách se spolu s Vladimírou ocitnete na věčných útěcích z pasťáků a léčeben, na vydobyté cestě ke svobodě a k domovu, uvidíte iluzi dobré matky, která se míhá v autorčině poezii. Kniha VČ Beatnická femme fatale je zkrátka tak čtivá a živoucí, že vás hned po prvních stránkách nemilosrdně vtáhne do děje a vy budete spolu s Vladimírou prožívat její útěky, lásky i pády.
Úžasná čtivost knihy, jejíž stránky si vás hned podmaní, tkví především ve střídání jejích protagonistů. Seskupuje totiž kapitolu za kapitolou ty, kteří byli básnířce nejbližší. Barvitost tohoto hutného díla pak skvěle podtrhují i uvnitř obsažené básně, dopisy, protokoly a v neposlední řadě také fotografie. Na těch vás povětšinou vítá osobitá tvář ženy s velkýma bolavýma očima, plnými rty a záplavou černých neučesaných vlasů. Jakmile se do knihy začtete, zjistíte, že v té tváři podbarvené drzostí a vzdorem je prostě všechno. O to víc vás mile překvapí fotografie, na kterých Vladimíra nevyhlíží zádumčivě, ale na kterých se směje.
V knize VČ Beatnická femme fatale se s tím Vladimířiným více či méně proplétají i životy celé řady dříve nebo později slavných osobností, ke kterým patří František Hrubín, Juraj Jakubisko, Eva Olmerová, Václav Hrabě, Jiří Stivín, Václav Havel, Jan Čep, Waldemar Matuška, Pavel Landovský a další. Nejvýznamnější osobností, která o sobě dává vědět v řadě kapitol, je však milovaný a obdivovaný Allen Ginsberg, prorok americké Beat generation. S ním měla Vladimíra možnost se setkat, jeho Kvílení nosila v tašce napříč svým kočovným životem. Duch Beat generation také vdechl život Poetické kavárně Viole, která se v té době stala centrem českých bohémů. Vladimíra Čerepková se brzy spolu s Inkou Machulkovou a Václavem Hrabětem stává kmenovou autorkou Violy, jejíž věrní hosté poslouchají jazz a postupně objevují americkou Beat generation.
Pak ale dochází k tragickému úmrtí Václava Hraběte, doba se proměňuje, beatnická Viola mizí a nad Vladimířinou vlastí se stahují mračna. Řada intelektuálů míří do emigrace. Vladimíra za sebou zanechává poztrácené lásky, bolavé dětství, věčně nepřítomnou mámu i opilé večery s příchutí fenmetrazinu, předchůdce českého speedu. Míří do Francie, kde se jí konečně dostává trochu lásky, důvěry, opory, klidu a hodně, hodně přírody.
Příroda vlastně prostupuje celým jejím poetickým dílem, které jako prvního z velkých básníků zaujalo Františka Hrubína. Poezie Vladimíry Čerepkové je čistá, ryzí a žije si svým životem od začátku nepoznamenaným poezií velkých básníků.
Sedíme v nádražní restauraci
pijeme pivo
čekáme na vlak Ten nás odveze
do malé vesnice jejíž jméno
najednou nevím
Tam uvidíme obraz Václava H.
leží v černých ponožkách s červenou nitkou
posbírané barvy ho za chvíli docela opustí
a to konečně zůstane sám
uprostřed celého hřbitova
***
Jestliže jsi kůň
přiklusej já tě osedlám
a pojedeme spolu
daleko od lidí
jestliže jsi pes
zaštěkej pod mým oknem
a já vyběhnu
budu tě hladit
jestliže jsi pták
zazpívej mi dlouhou píseň
budu tě smutně poslouchat
jestliže jsi člověk
jestliže jsi člověk
tak živý
jak bych si přála vidět
nechoď za mnou
u tebe bych nevystála zvířecí pohled
Kniha VČ Beatnická femme fatale od Alice Horáčkové je nadmíru poutavým příběhem o ženě, jejíž život byl silně poznamenán absencí skutečné matky a domova, o ženě, která prošla bezpočtem postelí, aby našla lásku a důvěru. O ženě, kterou přes svůj barvitý život a dílo připomíná napříč internetem (o tištěných publikacích nemluvě) jen zlomek toho, co by si zasloužila. A právě proto je tato kniha tak hodnotná a významná – nejen pro všechny milovníky americké i české Beat generation.