Proč je osobní rozvoj v životě důležitý?

Dostali jsme dar, život

Všichni jsme dostali obrovský dar jménem život. Nikdo nevíme, proč tu jsme, kdo nás a tento svět vytvořil nebo jaký existuje smysl bytí. Ať se těmito otázkami zabýváme nebo ne, jedno je jisté – po určitou dobu máme možnost žít v našich tělech a dělat, co nás napadne.

Můžeme si plnit přání, reagovat na naše nejniternější potřeby, dělat vše pro to, abychom byli spokojení a líbilo se nám tu. Většinou tušíme, jaké činnosti v nás spouští příjemné pocity a co nás jednoduše baví. Ale ne všichni se tím řídíme z různých důvodů.

V dětství nás formují druzí

Jako malé děti nás formují různé prožitky s dospělými osobami či vrstevníky, sourozenci nebo dětmi ve školce. Rodiče, příbuzní, učitelé, ale i všeobecné mínění společnosti o tom, co bychom měli nebo neměli dělat, o co bychom měli usilovat nebo třeba které vlastnosti člověka jsou cennější nebo druhými preferovanější.

Malý drobeček se vyvíjí a spolu s praktickými dovednostmi, jako jsou chození, vylučování do nočníku, jezení příborem, oblíkání bez pomoci nebo jak si nenatlouct pusinku při hraní, se zároveň učí i plnit očekávání autorit, uzpůsobuje své chování přáním nebo pokynům rodičů nebo aby se zalíbil dětem kolem sebe, aby nebyl sám.

Formování nás limituje

A tak se do budoucna snadno naučíme potlačovat vlastní potřeby, necítíme je nebo je vědomě či nevědomě podceňujeme a neřešíme. Mohou v nás vzniknout z různých důvodů strachy, které nosíme v sobě a reflektujeme skrze druhé lidi nebo situace. A to je ta chvíle, kdy si můžeme vybrat, zda se budeme zabývat osobním rozvojem nebo ne.

I bez něj se dá žít. Mnoho lidí se tím vůbec nezabývá a prostě fungují a pojmům „pracovat na sobě“, „věnovat se osobnímu rozvoji“ nebo „zlepšovat si psychiku“ se spíše ušklíbají a nevěří tomu. Napadne je třeba, že jde o nějaké ezo-praktiky a tuto variantu buď přejdou nebo je znovu ovládne strach různého typu.

Osobní rozvoj dá vašemu životu nový rozměr a smysl

Osobní rozvoj má ale jednu neuvěřitelnou výhodu, kterou pociťuje každý, kdo s ním nějak nakládá. Život má smysl. Filozofování netřeba, protože se díky osobnímu rozvoji učíme chápat souvislosti, vnímat vlastní potřeby, které jsou opravdu naše a ne získané nebo deformované v mládí. Vidíme za oponu, rozumíme tomu, proč se něco děje mimo nás, proč se k nám druzí nějak chovají nebo proč se opakují konkrétní situace stále dokola bez výmluv znějících: „Mám smůlu, někdo si na mě zasedl, je to v druhých lidech, já za nic nemůžu“.

Osobní rozvoj nás učí přijmout zodpovědnost za věci, které se nám v životě dějí, a vzít do vlastních rukou to, co můžeme sami ovlivnit. Z pozice utrápeného člověka se stáváme spokojenější bytostí, která průběžně pracuje na tom, aby se v životě, který má ať chce nebo ne, cítila co nejlépe a měla možnost ovlivnit co nejvíce ve svůj prospěch.

Těžkosti života už nejsou těžkostmi

Dějí se i věci, které nemůžeme ovlivnit. K tomu též poslouží práce na sobě, protože zjišťujeme, že i v takových situacích se můžeme nějak zařídit, hledat jiné cesty ke spokojenosti, stáváme se flexibilnějšími a citát: „Změna je život“ nás tolik neděsí, protože život se mění za všech okolností, proudí dál a je jen na nás, jak se k tomu postavíme a zda přijmeme, že změny mohou být i pozitivní, když ze všeho vytřískáme co nejvíc.

Posilujeme svou hodnotu, přijímáme se takoví, jací skutečně jsme, děláme věci, co nás baví a máme pro ně talent (místo snahy vylepšit to, v čem zaostáváme, k čemuž nás vede tento systém). A když se děje něco, co nám ubližuje nebo je nepříjemné, zvládáme se nejen zařídit, aby nám bylo lépe, ale také unést nepříjemné pocity, najít v nich smysl, pochopit, co ty pocity znamenají z hlubšího, nepovrchního smyslu (co nám chce třeba tělo či duše říct) a těžíme z toho.

Mění se váš úhel pohledu na všechno

Lidé zabývající se osobním rozvojem prožívají stejně příjemné, ale i nepříjemné situace jako ti, kteří se tím nezabývají, ale více těch situací si volí sami vědomě a nehroutí se z nepříjemných, protože ví, že nepříjemné situace nás jediné dokáží dokopat k nějaké akci. V poklidu a pohodě by nikdo neměl chuť na něčem pracovat nebo něco měnit k lepšímu. Tyto emoce jsou impulzem, takovým pomyslným kopnutím, které se stupňuje, dokud nám nedojde, co nám chce osud říct.

Kdo se dá na cestu osobního rozvoje, už se obvykle nevrací zpět ke starému způsobu života a myšlení, protože se mu otevřelo něco, co najednou vidí a chápe a nelze tento dar vrátit. Jen jej budovat nebo stagnovat. Stagnace pak stejně přijde v akci, protože člověk rozumí nespokojeným pocitům, které s sebou stagnace nese, takže je jen otázkou času, kdy zase bude konat pro své dobro.

Pracování na sobě je láskyplné, ne sobecké

Někteří lidé věří, že práce na sobě je sobecká. Je tomu naopak. Kdo má rád sám sebe a pracuje na sobě, otevírá v sobě části, které mají vyšší hodnotu a smysl. Necítí závist, protože si sám obstará dost toho, co skutečně v životě potřebuje. Necítí zášť vůči druhým, protože cítí zodpovědnost sám za svůj život  a ví, že druzí mu jen připomínají, co je pro něj důležité (i když nepřímo). Kdo se má rád a usiluje o své dobro, necítí potřebu ubližovat nebo parazitovat na druhých. Naopak si přeje, aby se u druzí měli dobře.

Sobecké chování je vlastní spíše těm, kteří se cítí závislí na druhých lidech, některé potřeby nechávají vědomě či nevědomě naplňovat druhými lidmi, cítí se dotčeni, ublíženi nebo cítí nespravedlnost, když druzí zrovna jejich potřeby naplňovat nechtějí a často jdou za hranice druhých lidí, tedy dovolují si žádat něco pro sebe od druhých, přestože na to nemají právo nebo druzí nemohou či nechtějí dát. O tom je sobectví.

Věřím, že o osobním rozvoji každý už něco někdy slyšel. Ať jste na tuto cestu nedávno vykročili, uvažujete nad tím nebo přemýšlíte nad jejím smyslem, doporučuji vám to vyzkoušet. Vlastní zkušenost má vždycky tu největší hodnotu.

Pojďte si společně ověřit, zda jsou má slova z tohoto článku pravdivá a jak velkou hodnotu nosí nebo nenosí. Minimálně tím oživíte nebo obohatíte svůj život, který za to rozhodně stojí. Držím vám palce, ať vám veškerý čas a úsilí stojí za to a objevíte příjemné i nepříjemné aspekty svého bytí, o kterých jste třeba ani neměli zdání. Je to totiž bomba.