Buďte sama sebou aneb Uchopte letitá pravidla a vyzdobte si je po svém

Žena MÁ BÝT...

Jemná, ale rázná. Milá, ale ne přeslazená. Krásná, ale přirozená. Nezávislá, ale řetěz zase nesmí být až tak dlouhý. Schopná, ale ne zas tak, aby si vždy poradila sama (protože vykolejení je přece roztomilé). Inteligentní, ale ne intelektuálka. Vtipná, ale vkusně. Pohotová, ale ne zase extrémně spontánní. Temperamentní, ale určitě ne hysterka. Chybí něco? Dejte mi chvilku prosím. Ano jistě, chybí. Měla by se umět postavit k plotně, ale ať zase není domácí puťka.

Tohle a zřejmě dalších pět milionů věcí a vlastností, které by PŘECE každá žena měla mít tak skvěle namíchané. Prostě od všeho kousek a titul lady wamp je její.

Ne, ne, žádný návod

Tak a teď se vrátíme (vašima dlouhýma) nohama na zem. To, co jste právě pročítala, opravdu není (nesmyslný) návod k tomu, jak být bez chyby. To není nikdo. A proč by taky měl být? Ne, ne. Všechno je jinak. Je to vyslechnutý rozhovor v kostce. To víte, když u vás rekonstruují přímo sousedící dům ...

A jednou ráno k vašemu dokořán otevřenému oknu doléhá hlasitý rozhovor čtyř mužů houpajících se na plošině, kteří se spolu baví na toto téma. Všechno máte naservírováno přímo na stříbrném podnose, takže prostě není úniku (A ano, uznávám, že mě téma postupně víc a víc zajímalo. Dokonce jsem si k odposlechu sprostě uvařila kávu. Už chyběla jen rybářská stolička pod parapetem)!

Jejich vášnivá debata plná mužského přitakávání mě vlastně přivedla na myšlenku dnešního článku. Tihle muži byli opravdu milí, slušní a imponoval mi jejich přehled o různých směrech. Takže Vám pánové, velké díky za rozšíření obzoru (a hlavně za to, že je konec tomu nesnesitelnému vrtání do panelu v 7 ráno), ale teď už zpátky k ženám.

Známé stereotypy

Je pravda, že pánové vlastně vyjmenovali docela trefně všechny ty léty zažité stereotypy. Je to jakýsi folklor a přirozenost. Funguje to koneckonců i opačně (nebuďme nespravedlivé, že?) a jinak tomu zřejmě nikdy nebude.

Nejde ale jen o muže. Jde taky o kamarádky, kolegy, maminky, známé, sousedky, tchýně. Většina má vždycky jasnou představu o tom, jaká byste eventuelně měla a neměla být. Co byste měla a neměla dělat. Jak by to s vámi mělo a nemělo dál vypadat. Není to v podstatě nic proti ničemu, protože každý má právo na názor a svůj projev. Vy také! Jenže ten váš vlastní názor se hlásá dobře až tehdy, když sama stojíte na pevných osobních základech a jen tak něco vás nerozhodí. Vypadá to možná banálně, ale ne každá z nás má to štěstí na neochvějnou sebedůvěru a sebejistotu. Bez nich vás ostatní snadno nakonec dostrkají tam, kde byste podle nich měla být.

Jak být ve své kůži?

Když už byla řeč o vykolejení... jde to ruku v ruce s tím, jak jednoduše zůstat sama sebou. I v kritických situacích. Nemusíte načíst tři tuny chytrých knih a běhat nahá při úplňku :) V jednoduchosti je přece krása (aha, jak se najednou zajetý stereotyp hodí, viďte?). Proto na to zkuste jít prostě jednoduše:

Každý je originál, úplně každý. Proto se nevysilujte napodobováním někoho, kdo je pro ostatní líbivý. Tahle maska jednou spadne a bude zle.
Někdy jsou rady ostatních docela přínosné. I ty nevyžádané. Myslet si o nich, však můžete, co chcete. Zkuste tak nad chytrými radami občas mávnout rukou, nemusíte se povinně a zdvořilostně každou radou zaobírat do morku kosti. Žádný zákon vám tohle (zatím) neukládá.
Trocha zdravého sobectví není na škodu.
Vyjít si s ostatními vstříc neznamená se od základu změnit.
Váš život za vás nikdo neodžije.
Nemusíte se rozhodovat na základě toho, co vám ostatní radí, nebo jak by to udělal někdo jiný.
Nebojte se nesouhlasit. Nemusíte většinu odkývat, jen aby byl klid.
Nemusíte spadat do žádoucích tabulek. Nebojte se vybočovat a být tak zapamatovatelná.
Že žena PATŘÍ k plotně? Možná ano, když muž mezitím luxuje.
Buďte přístupná na mužský svět, ale zůstaňte sama sebou. V jejich světě je to obzvláště příjemné, když jste opravdovou ženou.
A nakonec nezapomeňte, že přece na světě není člověk ten, který se zavděčí lidem všem... u mužů to platí dvojnásob.