Krátké upozornění - jedná se o přírodní preparáty, které si připravujete z vlastních zdrojů a na vlastní nebezpečí. Nenahrazují léky a reakce je podle okolností a akutního zdravotního stavu, který já nemohu předvídat.
V chladném počasí bychom měli více konzumovat teplé a zahřívací nápoje. Více se hodí opět pokrm teplý než studený salát, nebo jogurt. V tento čas můžeme za koření používat např. čerstvý zázvor, pepř, křen, celerové semínko, kurkumu, skořici, česnek - tedy zahřívací koření, které zvýší náš vnitřní oheň.
Pokud nás ale trápí žlučníkové, nebo vředové potíže, měli bychom i nyní být opatrní a zahřívací koření nepoužívat.
Zejména pokud nás kromě vyčerpání trápí i psychika, měli bychom se vyhnout všemu studenému, a to nejenom jídlu, ale i prostředí a vztahům. Pokud máme rádi jablka a hrušky, velmi dobře se hodí ke svačině, a to ve formě čerstvého a voňavého kompotu. Sladká, voňavá a lehká jídla pomohou ulevit našim starostem, zahřejí a nejsou příliš těžká na trávení. K popíjení se hodí například čaje se skořicí, zázvorem, kardamomem a hřebíčkem. Zvýší nejen naši imunitu, zahřejí a uklidní psychiku. Pomohou nám, i pokud chceme snížit vnitřní parazity. Výborné jsou i na snížení kašle a zlepšení dýchání.
Ve větrném a studeném počasí si máme dát pozor také na prochladnutí. Nemělo by nám například nafoukat do uší - podpoříme tím nárůst jakékoliv naší obtíže (třeba i neklidné spaní, nebo pocity strachu a neklidu).
Zejména teplými a voňavými nápoji podpoříme náš klid a vyrovnanost. Můžeme použít například čaj z jablečných, nebo hruškových slupek, nebo Tulsi čaj (Bazalka posvátná). Pokud máme rádi koření kardamom, je výborné ho do těchto nápojů přidávat. Kardamomu se přezdívá mozkové tonikum, velmi dobře obnovuje střevní mikroflóru a celkově pomáhá snížit jedy v těle.
Pro ty, kteří nemají příliš síly, a mají rádi sladké, se hodí hutné kaše (vločková, jáhlová, pohanková), výživné polévky (např. zelňačka s ječnými kroupami, nebo zeleninový boršč).
Večerní čaj
(na uklidnění a zvýšení vitality, recept je na dva hrnky)
Čerstvý oloupaný zázvor (1cm), kardamom (1/5 lžičky), skořice (1/5 lžičky), hřebíček (3 kusy).
Koření dáme spolu s 1 hrnkem čerstvého mléka a s jedním hrnkem vody převařit na ploténku. Do horkého můžeme přidat javorový sirup, nebo do vychladlého med.
Ghí s mandlemi a medem
Tato směs je vynikající na tělesné a duševní posílení.
Spařené a oloupané kvalitní mandle dáme do zavařovací sklenice, přidáme med a zalijeme čerstvě přepuštěným máslem - ghí. Jíme asi 1 malou lžičku na vytrávený žaludek a další jídlo konzumujeme nejméně za půl hodiny poté. Posiluje nás při psychické a i fyzické zátěži.
Rýma
Při nástupu větrného, chladného a občas i mlhavého počasí nás může potrápit kromě psychiky i rýma. Co je také dobré na rýmu (zejména tu zatím nespuštěnou) a pocit chladu?
Jako malá holka jsem zažila, že mě babička šoupla nohy do lavoru s horkou vodou, někdy tam přidala sůl, někdy bylinky (např. heřmánek). Často se mi poté spustila rýma, zahřála jsem se, někdy rovnou putovala do postele, dá se říci, že mi to vždy pomohlo.
Velmi dobře také při pocitu zahlenění a ne a ne se spustit rýma, pomáhá zahřát hlavu (např. inhalace), dále teplá nahřátá čepice, nebo čelenka na hlavu (v místnosti).
Na inhalaci můžeme použít zázvorovou, nebo slanou vodu.
Prohřátí
Pokud cítíme, že potřebujeme nějakou část těla prohřát, můžeme si udělat polštářek (nebo zakoupit) z pohankových slupek. Pohanka je známá tím, že zahřívá, pokud kromě toho potřebujeme i uklidnit, přidáme si do něj levanduli.
Polštářek si dáme nahřát na topení a přiložíme na místo, které potřebujeme prohřát (někdy se jedná i o bolestivé klouby). Velmi dobré je si po prohřátí promazat nahřívanou oblast na těle přepuštěným máslem - ghí. Kvalitní ghí obsahuje velmi dobře vstřebatelný vit. E, který pomáhá ulevit od bolesti a tlaku.
Uši
Kromě ucpaného nosu a pocitu celkového zahlenění nás někdy může potrápit i tlak či bolest v uchu.
V Čechách se na tyto potíže používala cibule. Nakrájíme kvalitní cibuli - je potřeba aby byla cítit její ostrost. Dáme ji do kapesníku, přeložíme a lehneme si uchem na složenou látku (cibule je uvnitř, nedotýká se přímo ucha). Po chvilce bychom měli cítit, že se tlak v uchu zmenšuje. Je dobré toto udělat i s druhým uchem.
Zeleninový boršč
(polévka, která podpoří naši vitalitu - uvedené množství je na 1,5 až 2 litry polévky)
½ celeru, 1 petržel, 2 mrkve, 1 větší řepa, 1/2 balíčku fazolí, 4 bobkové listy, 4 zrnka nového koření, 10 celých pepřů, jemné kari, 1/8 celé kapusty, jedna kvalitní smetana, troška olivového oleje, Solčanka, sůl.
Zeleninu oloupeme a kromě kapusty nastrouháme (střední struhadlo), kapustu nakrájíme. Fazole nejprve namočíme, ideální je přes noc a poté zvlášť uvaříme do poloměkka. Na olivovém oleji osmahneme zeleninu a koření, zalijeme vodou a přidáme fazole. Nakonec těsně před vypnutím přidáme kvalitní smetanu a dosolíme.
Tato polévka je velmi lahodná, je i výživná a mně osobně nedělá žádný problém ji jíst po celý den. Fazole v ní zastoupené obsahují vlákninu, která velmi dobře působí na správné vyprazdňování. Mají pozitivní vliv na snižování cukrovky. Celer snižuje krevní tlak, červená řepa čistí krev. Velmi dobře se hodí zejména v chladném a sychravém počasí. Fazole použijte bílé a spíše větší.
Pečená jablka
Zralá jablka zbavíme jádřinců a dáme do pekáčku. Podlijeme je vodou, posypeme skořicí, třtinovým cukrem a polijeme ghí. Pečeme v troubě nastavené asi na 180 stupňů celsia.
Nejen že nám pečená jablka provoní celý byt, ale připraví nám též dokonalý chuťový požitek. Do zimních jablíček přidávám do volného místa po jádřincích sušené švestky a ořechy.
