Gleid
Gleidshop
Šperky
It's never too late

3 naprosto bizarní způsoby relaxace, které stojí za pozornost

Asi všichni, kteří se nějak věnují lidské psychice nebo alespoň své vlastní, se shodnou, že dobrá relaxace je důležitější, než vesmírný program. A cokoliv je v tomto ohledu účinné a v mezích zákona, je povoleno a žádoucí. Jak tedy odpočívají moderní “knoflíkáři”?

pixabay.com

 

ASMR

Autonomous Sensory Meridian Response v překladu Autonomní senzorická meridiánová reakce je víceméně laický název pro soubor mimořádně příjemných až euforických pocitů, které se u senzitivních lidí dostavují zejména po zvukové, ale i zrakové stimulaci. A to se v současnosti děje především prostřednictvím nejrozmanitějších kanálů youtube.

To jsou ta videa, ve kterých lidé, a velmi často ženy, šeptají, mlaskají, šmátrají po různých věcech i jiných lidech, ve kterých jeden druhému lepí na svetr kousky barevné pásky, dělá bábovičky z růžového písku na nahých zádech nebo češe auru smetákem, kde si hrají na doktory, na kadeřníky nebo na celníky a to vše před velmi kvalitním mikrofonem ve snaze vyloudit zvuky a navodit atmosféru, které mají potenciál téměř zcela vypnout proces myšlení a přivést tím diváka do stavu naprostého blaha. Videa jsou stresovanou západní populací velmi sledovaná, což umožnilo některým jejich tvůrcům dosáhnout v pochopení toho, jak udělat lidem dobře bez nutnosti osobního kontaktu a prakticky zadarmo, opravdového mistrovství a právem se jim za to v komentářích dostává mnoho uznání a vděku.

 

 

Sliz

Hmota na bázi disperzního lepidla a původně hračka určená pro děti, které okamžitě pochopily její relaxační potenciál a díky kterým se stala hitem, jenž dobyl i svět dospělých. Vtip spočívá v tom, že práce s ní vyžaduje poměrně dost soustředění, pokud uživatel nechce, aby se mu v rukou začala roztékat a vyvolávat v něm naprostou paniku tím, jak je v několika málo okamžicích nalepená úplně všude. A nutnost soustředění opět nutí člověka vypnout, čímž samospádem započne relaxace.

Na internetu je k dispozici řada návodů, jak si základní relaxační hmotu vyrobit v domácích podmínkách a nespočet nápadů, především od dívek, jak změnit její konzistenci, strukturu, barvu i vůni, aby její patlání bylo stále zajímavé a uspokojivé pro všechny smysly, vyjma chuti samozřejmě. Do slizu se tak mohou přidávat různé krémy a šampony, rostlinné škroby, polystyrenové kuličky, bobtnavé náplně z dětských plenek, kousky čehokoliv co se lákavě třpytí, nebo co se dá na dno a vyplave na povrch až druhý den. Tužší slizy jsou vhodné k uvolněnému hňácání nebo naopak nervóznímu trhání například během sledování oblíbeného televizního pořadu. S těmi vláčnějšími pak jejich uživatelky předvádějí divoké triky, plné natahování, roztahování, pohazování, opětovného skládání a smotávání, doprovázeného něžným praskáním bublinek nasbíraného vzduchu. Člověk si snadno zvykne a bude se těšit na svůj  “slime time”. A nepřipadat si přitom ani trochu dětinsky.

 

 

Furry

Furry fandom je společenstvo lidí, kteří se rádi předvádějí v kostýmech zvaných fursuit, představujících nejrůznější zvířata. Ačkoliv problém s lidmi, kteří se převlékají za zvířata, se táhne nejméně od paleolitu, v novodobých dějinách je jeho znovuobjevení připisováno Stevemu Gallaccimu, který začal v osmdesátkách vydávat svoji komiksovou sci-fi sérii s názvem Albedo Anthropomorphics. Dnešní furíci ale často nemají ponětí o existenci tohoto autora a jeho díle, proto lze předpokládat, že sebevyjádření pomocí zvířecích archetypů je univerzálně srozumitelné napříč časem i kulturami. A nejde přitom jen o anonymitu, kterou maska poskytuje. Fursuiteři obvykle tráví dlouhé hodiny její vlastnoruční výrobou, což patří k věci, a většinou nepředstavuje skutečného živočicha.

Častěji jen používají zvířecí znaky ke stvoření nové bytosti tak, aby co nejlépe vystihovala jejich vlastní osobnost a způsob, jakým se vnitřně sami vnímají. Tvář fursuitu zvaného protogen je dokonce tvořena pouze tmavou plochou s led diodami zobrazujícími aktuální emoce jako kontrast a rozpor vrozené animality a humanity, ke které jsme vychováváni. Ve společnosti, kde se soukromí stává luxusem, kde každý osobní projev může být zaznamenán, zveřejněn a podroben široké kritice a kde zároveň lidé často marně hledají skutečné porozumění, může být volný pohyb veřejným prostorem v takové masce něčím, co člověku ušetří hodiny strávené na psychoterapii.

 

Ať děláme ve svém volném čase cokoliv a ať je to sebevětší bláznivina, přinášíme tím do společného prostoru radost a klid. A toho nikdy nebude příliš.

foto-redaktor

Zuzana Šromová

"ryze ženská záležitost"

Zuzana se po absolvování Obchodní akademie živila prodejem stavebního software, v současnosti je ale matkou čtyř dětí, kterým se věnuje na plný úvazek. Jejím celoživotním zájmem je sebepoznání a v posledních letech následuje učení tibetského dzogčhenu. Ve svých článcích se chce vážně i bez váhy podělit se čtenářkami o poznatky a zkušenosti, které přináší život nám, běžným i výjimečným Evropankám.

Profil
Zaujal vás článek?

Sdílejte ho se svými přáteli

← zpět
Podobné články
Kreativitu nutně potřebujeme restartovat všichni. Podle studie Nasa, vstupují děti do 1. třídy základní školy s 80% kreativity, a když odcházejí v 15 letech zbývá jim tam sotva 15%.
22.3.2017
Dušičky se blíží a většina z nás se chystá navštívit své blízké a vyzdobit hroby květinami. Inspirujte se a zkuste aranžmá sama.
21.10.2016
V minulém díle jsme se věnovali mýtu, že chodit, že se psem trénovat na cvičák se musí. Společné aktivity všeho druhu jsou vítaným zpestřením k upevnění společného vztahu. Při trénování, dovolím si tvrdit, úplně všichni používáme pamlsky jako odměnu. Proč si myslím, že pamlsek není odměnou, se dozvíte v následujícím článku.
18.7.2018
Dětství prožijete jen jednou. Aby děti současné generace měly i jiné vzpomínky, než na čas strávený s technickými vymoženostmi dnešní doby, to už je úkol pro oba rodiče. Nutno dodat, že docela těžký.
5.6.2017