3 naprosto bizarní způsoby relaxace, které stojí za pozornost

Asi všichni, kteří se nějak věnují lidské psychice nebo alespoň své vlastní, se shodnou, že dobrá relaxace je důležitější, než vesmírný program. A cokoliv je v tomto ohledu účinné a v mezích zákona, je povoleno a žádoucí. Jak tedy odpočívají moderní “knoflíkáři”?

Obrázek: 7eb9a7d8ae0f80902db4b11eb7859110cddf3b54
Zdroj: pixabay.com

ASMR

Autonomous Sensory Meridian Response v překladu Autonomní senzorická meridiánová reakce je víceméně laický název pro soubor mimořádně příjemných až euforických pocitů, které se u senzitivních lidí dostavují zejména po zvukové, ale i zrakové stimulaci. A to se v současnosti děje především prostřednictvím nejrozmanitějších kanálů youtube.

To jsou ta videa, ve kterých lidé, a velmi často ženy, šeptají, mlaskají, šmátrají po různých věcech i jiných lidech, ve kterých jeden druhému lepí na svetr kousky barevné pásky, dělá bábovičky z růžového písku na nahých zádech nebo češe auru smetákem, kde si hrají na doktory, na kadeřníky nebo na celníky a to vše před velmi kvalitním mikrofonem ve snaze vyloudit zvuky a navodit atmosféru, které mají potenciál téměř zcela vypnout proces myšlení a přivést tím diváka do stavu naprostého blaha. Videa jsou stresovanou západní populací velmi sledovaná, což umožnilo některým jejich tvůrcům dosáhnout v pochopení toho, jak udělat lidem dobře bez nutnosti osobního kontaktu a prakticky zadarmo, opravdového mistrovství a právem se jim za to v komentářích dostává mnoho uznání a vděku.

Sliz

Hmota na bázi disperzního lepidla a původně hračka určená pro děti, které okamžitě pochopily její relaxační potenciál a díky kterým se stala hitem, jenž dobyl i svět dospělých. Vtip spočívá v tom, že práce s ní vyžaduje poměrně dost soustředění, pokud uživatel nechce, aby se mu v rukou začala roztékat a vyvolávat v něm naprostou paniku tím, jak je v několika málo okamžicích nalepená úplně všude. A nutnost soustředění opět nutí člověka vypnout, čímž samospádem započne relaxace.

Na internetu je k dispozici řada návodů, jak si základní relaxační hmotu vyrobit v domácích podmínkách a nespočet nápadů, především od dívek, jak změnit její konzistenci, strukturu, barvu i vůni, aby její patlání bylo stále zajímavé a uspokojivé pro všechny smysly, vyjma chuti samozřejmě. Do slizu se tak mohou přidávat různé krémy a šampony, rostlinné škroby, polystyrenové kuličky, bobtnavé náplně z dětských plenek, kousky čehokoliv co se lákavě třpytí, nebo co se dá na dno a vyplave na povrch až druhý den. Tužší slizy jsou vhodné k uvolněnému hňácání nebo naopak nervóznímu trhání například během sledování oblíbeného televizního pořadu. S těmi vláčnějšími pak jejich uživatelky předvádějí divoké triky, plné natahování, roztahování, pohazování, opětovného skládání a smotávání, doprovázeného něžným praskáním bublinek nasbíraného vzduchu. Člověk si snadno zvykne a bude se těšit na svůj  “slime time”. A nepřipadat si přitom ani trochu dětinsky.

Furry

Furry fandom je společenstvo lidí, kteří se rádi předvádějí v kostýmech zvaných fursuit, představujících nejrůznější zvířata. Ačkoliv problém s lidmi, kteří se převlékají za zvířata, se táhne nejméně od paleolitu, v novodobých dějinách je jeho znovuobjevení připisováno Stevemu Gallaccimu, který začal v osmdesátkách vydávat svoji komiksovou sci-fi sérii s názvem Albedo Anthropomorphics. Dnešní furíci ale často nemají ponětí o existenci tohoto autora a jeho díle, proto lze předpokládat, že sebevyjádření pomocí zvířecích archetypů je univerzálně srozumitelné napříč časem i kulturami. A nejde přitom jen o anonymitu, kterou maska poskytuje. Fursuiteři obvykle tráví dlouhé hodiny její vlastnoruční výrobou, což patří k věci, a většinou nepředstavuje skutečného živočicha.

Častěji jen používají zvířecí znaky ke stvoření nové bytosti tak, aby co nejlépe vystihovala jejich vlastní osobnost a způsob, jakým se vnitřně sami vnímají. Tvář fursuitu zvaného protogen je dokonce tvořena pouze tmavou plochou s led diodami zobrazujícími aktuální emoce jako kontrast a rozpor vrozené animality a humanity, ke které jsme vychováváni. Ve společnosti, kde se soukromí stává luxusem, kde každý osobní projev může být zaznamenán, zveřejněn a podroben široké kritice a kde zároveň lidé často marně hledají skutečné porozumění, může být volný pohyb veřejným prostorem v takové masce něčím, co člověku ušetří hodiny strávené na psychoterapii.

Ať děláme ve svém volném čase cokoliv a ať je to sebevětší bláznivina, přinášíme tím do společného prostoru radost a klid. A toho nikdy nebude příliš.

Reklama

Podobné články

Obrázek: 724d03e24d31cce91c576a0d522040f251fed317
Obrázek: 468297b76b1d041e638ddbcbdfcb8106cf74ecf4
Obrázek: 55b7ddd0f98ea32c0688d41e259701eb27caf9f8
Obrázek: cd6024fe80981548c1c3b57d30373a96b6499345
Obrázek: 67ee2fcb89b4fd09e3b32509ba5ee96fe984907c