Ivana Švarcová je především henna a jagua umělkyně. S těmito materiály pracuje již 20 let. Při práci s klienty používá svou intuici, a jak o sobě sama říká, dokáže se napojit na duši klienta i univerzální zdroj a umí pro ně vizualizovat ten pravý obrázek. S tím mohu jen souhlasit, sama jsem od Ivany měla už několik pomíjivých tetování a léčivých symbolů. Dále také maluje krásnou podbrdskou keramiku a v loňském roce založila Baba Jagua Akademii – a to je právě jedno z témat, které budeme dnes probírat.
Ahoj Ivano.
Moc Ti děkuji, že jsi přijala mé pozvání na tento rozhovor. Hned na začátek se Tě zeptám, co pro Tebe bylo tím největším impulsem založit Baba Jagua Akademii?
Ahoj, také děkuji za pozvání. No.. ještě na začátku minulého roku, když začala corona jsem vůbec netušila, co budu dělat. Mou náplní práce byly hlavně trhy s keramikou, potkávání se se zákazníky, malování henny a jaguy. Rázem jsem přišla o možnost příjmu. Pár dní jsem zůstala v panice a potom jsem si řekla, že to musím nějak vyřešit, jelikož se nestarám jen sama o sebe, ale i o svého syna, psa a kocoura. ☺
A tak jsem zkusila dělit se o své nabité zkušenosti a znalosti, které za těch 20 let mám. Vytvořila jsem na facebooku skupinu, kam jsem začala vysílat videa o své práci, také kde hledat inspiraci a jak pracovat s hennou a jaguou, Nejdříve jsem tam pozvala své známé a lidi, o kterých jsem si myslela, že je to bude zajímat. Na začátku jsem vysílala snad denně, poté jednou týdně. Všechno to bylo zdarma. Když jsem cítila, že skupina funguje, dovolila jsem si udělat velký krok ze své komfortní zóny a požádala jsem o dobrovolný příspěvek, který mi mohli členové skupiny zaslat.
Byla jsem hodně překvapena, když jsem zjistila, že mi začaly chodit příspěvky od lidí, kteří ve skupině byli. Bylo to pro mě takové potvrzení, že to co dělám má smysl a lidi to zajímá. Na základě toho jsem poté vymyslela první online kurz. Na prvním kurzu jsem měla úžasné, trpělivé a nadšené studentky. Přihlásilo se mi tam 18 žen, a tak to vlastně celé vzniklo.
Je důležité umět si poradit v každé situaci, nepropadat panice a nenechat se semlít svými vlastními strachy. Máš nějakou radu pro ostatní, jak si s tím poradit?
Těžko radit. Tím, že nezáleželo jen na mě, ale musela jsem se postarat i o syna, tak jsem vlastně všechno tvořila pod tlakem. To je možná to, co mě žene dopředu. Prostě jsem skočila do vody, a zjistila jsem, že to jde.
Co je tvou každodenní inspirací?
Moje produktivita není vůbec stabilní. Není to tak, že bych si každý den sedla a tvořila. Jsou to vlny, někdy nemám inspiraci vůbec žádnou, ani se mi vůbec nic nechce a pak jsou zase dny, kdy to sviští a já si nestíhám své nápady ani zapsat, natož realizovat (směje se Ivana). A co se teď vlastně učím je to, zůstat na té vlně, nepanikařit, když se člověk dostane do módu, kdy potřebuje spíš odpočívat, protože už vím, že se ta vlna zase potom vynoří směrem nahoru a inspirace přijde.
A teď už blíž k Akademii. Přemýšlela jsi o tom, že založíš akademii ještě před tím, než jsi k tomu byla ,,donucena‘‘ celkovou situací, nebo to byl důsledek těch všech změn, které s covidem přišly?
Už předtím jsem přemýšlela, že by možná šly vytvořit nějaké online kurzy. Měla jsem zkušenosti s kurzy na živo, protože už dříve nějaké proběhly v Praze a v Brně. Řekla jsem si, že by nebylo špatné kurzy přesunout online, ale tím, že jsem si myslela, jak je důležité, aby to všechno bylo profesionálně zpracované a nejlépe předtočené, tak jsem to nějak vypustila z hlavy, protože jsem na to neměla čas ani prostředky. A pak přišel covid, a já jsem všechny videa musela točit na IPad, protože se mi zrovna rozbil notebook a najednou to všechno šlo (smích). A tak jsem začala vysílat živě. Což vlastně nakonec sklidilo velký úspěch.
Jaké bylo pro Tebe bylo vystoupit z komfortní zóny v online světě? Přece jenom je to jiné mluvit do kamery, než být s lidmi na živo.
Už si to ani neuvědomuju, ale když si vzpomenu na ta první videa, která jsem živě vysílala do skupiny, tak to byl obrovský krok ven z mé komfortní zóny. Setkat se s lidmi na živo, to jsem se už naučila, nebát se promluvit před velkou skupinou lidí, protože člověk vidí jejich reakce okamžitě a jde to tak nějak snáz, ale mluvit do dírky v telefonu, to bylo pro mě hodně nezvyklé. Každopádně jsem byla hozena do vody, a tak jsem i přes velký strach a nervozitu s vysíláním začala.
Nejhorší byly ty chvíle předtím, než jsem měla zapnout kameru. I teď bývám lehce nervózní. Byl to pro mě velký krok, začít se ukazovat na sociálních sítích. Vždy jsem ukazovala svou práci, ale ne sebe nebo své soukromí. Cítila jsem však, že je to důležité i pro mou práci, aby lidé věděli, kdo jsem. Šla jsem s kůží na trh. Často se lidé hlásí na mé kurzy i pro to, že rezonují s mou osobou. Byla a je to stále velká škola, akademie i pro mě (směje se Ivana).
Pomohl ti někdo v překročení své komfortní zóny nebo jsi na to byla sama?
Ty první příspěvky, kdy jsem začala sdílet videa do skupiny, jsem dělala sama. Jenže v tu dobu jsem shodou náhod narazila na jednu holandskou mentorku, která mi byla velice sympatická. A ačkoliv nikdy neklikám na reklamy, tak tahle žena mě zaujala právě tím, jak samu sebe prezentovala. Začala jsem ji sledovat, absolvovala jsem některé její semináře, které byly zdarma. Natolik mě nadchla, že jsem se přihlásila do jejího ročního programu. Tam jsme pracovali s ženami z celého světa. Zaměřuje se na ženy, které nezapadají do škatulek klasického byznysu (smích).
Co si tedy myslíš o kreativitě v online světě?
Ze začátku jsem si nebyla vůbec jistá, jestli to půjde. Říkala jsem si, jak správně předat hlavně tu techniku, ale velice záhy jsem zjistila, že to jde. Pokud mé studentky jsou na to naladěny a jsou ochotné přijímat informace přes počítač, tak to jde snadno, samy jsme byly překvapeny. Pravidelně během kurzu máme schůzku na zoomu (online pokoj), kde předvádím danou techniku. Poté mají studentky čas si techniku vyzkoušet, jejich práci mi poté nafotí a nasdílí na uzavřenou skupinu na Facebooku. Tam jim to mohu okomentovat, případně opravit.
Zjistili jsme, že online kurzy jsou praktičtější třeba v tom, že studentky krásně vidí, co zrovna dělám, jelikož si kameru namířím přímo na své ruce. Navíc další výhodou online kurzů je to, že se mohou zúčastnit ženy odkudkoliv z celého světa. Měla jsem i studentku, která žije na Novém Zélandu, tak ta musela chudák vstávat už v pět ráno (smích). Ale všechna videa jsou uložena a studentky se mohou dívat ze záznamu kolikrát potřebují. Také jsem si začala do kurzů zvát zahraniční lektorky, co by v normálním kurzu nebylo tak úplně jednoduché...
Prozraď nám ve zkratce, co všechno se tví studenti mohou naučit?
Akademie se stále vyvíjí. Za ty skoro dva roky se to vykrystalizovalo tak, že jsem kurzy rozdělila pro začátečníky a pokročilé a samostatné malovaní hennou a malování jaguou. Můžou se u mě učit úplní začátečníci, kteří nikdy nedrželi kornoutek s hennou nebo jaguou v ruce, ale zároveň v těch kurzech pro pokročilé mám lidi, kteří už malování zvládají, ale chtějí se naučit něco nového. Je to nekonečný proces, i já se pořád učím. Také chci předávat co je pro mě velice důležité, a to je přistupovat k materiálům se kterými pracujeme opravdu s úctou, jak k tradici, tak k jeho původu.
Kde si mohou zájemci pořídit kvalitní materiály a věci, které k malování potřebují?
Ještě často se setkávám s tím, že si lidé myslí, že je henna černá. Henna není nikdy černá, je hnědá, obsahuje červené barvivo, které v kůži oxidací tmavne do hnědého odstínu. Je potřeba mít hennu čerstvou, uchovává si své barvící vlastnosti pouze týden. Takže kornoutky s hennou, které můžete koupit v indických obchodech obsahují konzervanty nebo další barviva. Já hennu sama míchám a prodávám čerstvou případně učím lidi, jak si hennu namíchat. Používám hennu z Rádžastánu, je to nejkvalitnější henna, s jakou jsem se setkala. Mí studenti ale i lidé, kteří mají zájem malovat s hennou nebo jaguou si můžou veškeré pomůcky zakoupit na mém e-shopu.
Hennu zná mnoho lidí, ale popíšeš mi více, co je jagua?
Ivana: Jagua je materiál, který funguje podobně jako henna. To znamená že je to barvivo rostlinného původu, které probarvuje kůži. Pochází z amazonského pralesa, je to šťáva z tropického plodu. Používají ho amazonští indiáni ke zdobení těla. Barva jaguy je modrá. Připomíná permanentní tetování a je poměrně oblíbená i u mých klientů. Princip je vlastně stejný jako u henny, ale materiál je jiný a jinak se s ním pracuje.
Henna a jagua v rituálech – jak s nimi pracuješ?
Henna i jagua se v zemích, odkud pochází už po staletí používá při rituálech. Henna je nejvíce známá, že se používá při svatbách, ale ne jen to, je to podle toho v jaké oblasti se nacházíme. Často se používá také při náboženských svátcích, či rodinných setkání, v muslimském světě při obřízce, takže je vždy spojena s nějakým magickým rituálem. Proto se snažím hennu tímto způsobem také používat. A zjistili jsme, že i tohle se dá předat přes internet, navzdory vzdálenosti a tomu, že s klientkami nejsme vedle sebe, tak se dá vzájemně propojit a napojit se na univerzální zdroj energie a pracovat s hennou energeticky.
Další z rituálů, který děláš je rituál s těhotným bříškem. S jakým záměrem se bříška malují nejčastěji, nebo které symboly u toho používáš?
Malování na těhotenská bříška je novodobý rituál, zatím jsem se s ním v tradičních kulturách nesetkala, ale to vůbec nevadí, beru to jako posun, kdy využíváme materiál pro naše potřeby. Je to jedna z mých oblíbených služeb, které nabízím. Pro budoucí maminku je to čas, kdy si dopřeje péči o sebe, péči o nenarozené miminko, zklidnění a zároveň je to oslava jejího těhotenství. Často se tento rituál provádí například měsíc před porodem, nebo méně, takže je to i taková příprava na porod, často jsou přítomni tatínci, nebo přítelkyně a je to vždy krásné setkání duší.
Odkud čerpáš inspiraci pro všechny symboly, které při malování používáš?
Studuji tradiční motivy z jednotlivých kultur, kde se tyto materiály používají. To znamená, že vím, jak vypadá indická henna, marocká henna, nebo také jak vypadají ornamenty tradičních amazonských kmenů. Ale také si dovoluji posunout tu hennu a jaguu dál, tím že jsem vystudovaný umělec (smích), tak se kolikrát dostanu k motivům, které nejsou úplně typické jak pro hennu tak pro jaguu, a právě práci, kterou mám úplně nejradši je práce čistě intuitivní. Při ní pracuji s energii, napojím se na klienta a nikdy dopředu nevím co vznikne.
Jsem vizuální typ, což znamená, že když se podívám klientce na místo, kam budeme malovat obrázek, tak už jej tam vidím svým vnitřním zrakem. Kdybych to nadnesla, tak to znamená, že tu mou vizi pak jen obtahuji hennou nebo jaguou. Často jsem sama překvapena co vzniká. A proto mám takovou práci nejradši, vzniká přesně v tu danou chvíli pro toho daného člověka.
Ivanko moc Ti děkuji za milý rozhovor plný inspirace a zajímavých informací. Přeji Tobě i Akademii plno nadšených studentů a ať se Ti daří jak v pracovním životě, tak v osobním.
Děkuji za důvěru a věřím, že se povědomí o bezpečném přírodním zdobení těla opět o něco rozšíří.
Ivanu můžete najít na jejich webových stránkách www.jagua.cz nebo také na sociálních sítích jako @babajagua.
