Co je to kofein
Kofein má podobu hořkého bílého prášku. Jedná se o látku, kterou zařazujeme mezi alkaloidy. Patří do skupiny purinových derivátů xanthinu.
Čistý kofein poprvé dokázal izolovat německý chemik jménem Friedlieb Ferdinand Runge. Stalo se tak již v roce 1819. Tradice pití kávy je však mnohem starší, sahá prokazatelně až do 15. století. V současnosti je kofein považován za celosvětově nejrozšířenější stimulant.
Mechanismus jeho účinku je založen na několika metabolických cestách. Aktuálně jsou moderní vědou popsány dvě nejdůležitější. Působnost kofeinu spočívá primárně v tzv. nespecifické návaznosti na adenosinové receptory a ve schopnosti inhibovat fosfodiesterázu.
Jaký vliv má kofein na naše tělo
Kofein dokáže stimulovat centrální nervovou soustavu a srdeční činnost. Tato látka se velmi dobře vstřebává v žaludku a tenkém střevě, pakliže se kofein přijme formou nápoje. Uvádí se, že plných 99 % kofeinu je absorbováno během trávení v průběhu prvních 45 minut. Absorpce je ještě rychlejší v případě, že kofein se příjme v rostlinné podobě vyžadující rozžvýkání lístků.
Nejsilněji se stimulační účinky kofeinu projevují 30 až 60 minut po jeho podání. Uváděný práh pozorovatelné účinnosti je 10 minut po podání. Než kofein vymizí z krevního oběhu, trvá to přibližně 4 až 6 hodin. Účinky kofeinu se projevují zrychlením tepu, zvýšením krevního tlaku a také zvýšenou tvorbou a vylučováním moči. Navíc tato látka zlepšuje vstřebávání cukru a napomáhá k odbourávání tukové tkáně. Zároveň dokáže uvolnit hladké svalstvo a podporuje peristaltiku.
Pro povzbuzující efekt kofein používají i sportovci. Jak vyplynulo ze závěrů studií, především dokáže tento alkaloid zvýšit výkonnost u vytrvalostních sportů.
Může být kofein škodlivý
O prospěšnosti kofeinu se vedou spory. Některé zdroje tvrdí, že jeho efekt může být nežádoucí nebo dokonce škodlivý. Nadměrné dávky kofeinu mohou podle lékařů vyvolat tachykardii, hypertenzi, nauzeu, ale také úzkost nebo dokonce paradoxně zhoršenou schopnost se soustředit. Dostavit se mohou i problémy se zažíváním.
Můžete pít kávu i před spaním nebo se tím připravíte o sladké sny? Zaobírala se tím řada studií. Některé teorie potvrzovaly schopnost narušení spánku především v jeho REM fázi a též v nejhlubší fázi spánku, která je klíčová pro regeneraci organismu a vstřebávání emocí.
Vědci nakonec došli k závěru, že oblíbené tvrzení je možné v obecném měřítku prohlásit za mýtus. Káva před usnutím vám nikterak neuškodí. Zjistily to například výzkumy realizované na Florida Atlantic University a Harvard Medical School.
Někteří lidé však mohou mít po konzumaci kofeinu před usnutím skutečně problémy. Pakliže tedy trpíte na bušení srdce nebo se cítíte roztěkaní, konzumaci kávy si před spaním raději odřekněte.
Kde všude najdeme kofein
Kofein máme neodmyslitelně spjat především s kávou. Vyskytuje se však i v mnoha jiných rostlinách. Najdeme ho v kakaových bobech, listech čajovníku a cesmíny, dále též v semenech guarany a v kolovém ořechu. Zdrojem kofeinu je i ženšen nebo rostlina koka.
Kromě těchto přírodních zdrojů kofeinu patří k oblíbeným i energetické nápoje. Je však nutné si uvědomit, že ty jsou současně i plné cukru. Zdrojem kofeinu mohou být i cukrovinky, žvýkačky, různé doplňky stravy nebo i léky.
Co byste si měli dát, pokud se chcete náležitě nabudit? Ze srovnání vyplývá, že vsadit byste měli především na starou dobrou kávu. Šálek silné kávy obsahuje totiž až třikrát víc kofeinu než plechovka kolové limonády.
Co se týče požadovaných stimulačních účinků, je zdroj v podstatě lhostejný. Synteticky vyrobený kofein vyskytující se například v limonádách je shodný s tím přírodním.
Kolik kofeinu bychom měli konzumovat
Evropský úřad pro bezpečnost potravin stanovil jako maximální bezpečnou dávku 400 miligramů. To odpovídá přibližně 5 až 6 šálkům kvalitního espressa.
Vnímavost na kofein je však individuální. Podle odborníků je dána vazbou kofeinu na buňky nervového systému a odbouráváním v játrech.
Kofein lze považovat za látku návykovou, byť se jedná o drogu s návykovostí minimální. U citlivějších jedinců může proto při jeho vysazení dokonce dojít k nástupu abstinenčních příznaků. Ty se projevují ospalostí, únavou, bolestí hlavy či špatným soustředěním. Někteří uživatelé kofeinu dokonce uvádějí symptomy podobné chřipce, úzkosti či deprese. Odeznívají však již za cca 2 až 3 dny.
Jak poznáte, že jste to s kofeinem přehnali a co s tím
Máte zrovna náročné období? Může se vám stát i to, že to s tímto stimulantem poněkud přeženete. Co dělat, pokud například formou kávy svůj organismus vystavíte příliš silnému působení kofeinu?
Teoreticky se samozřejmě můžete kofeinem předávkovat. Prakticky to ale není příliš reálné. Pokud jde o běžný přísun kofeinu z nápojů, jako je káva, museli byste do sebe dostat skutečně extrémní množství. Za letální dávku se považuje to, které odpovídá asi 100 šálkům kávy. S otazníkem je užívání kofeinových tablet nebo prášku. Překročit kritickou hranici je v tomto případě daleko jednodušší.
A pozor, ačkoli kofein subjektivně snižuje míru opilosti, rozhodně nelze silnou kávu považovat za vhodný prostředek k vystřízlivění. Kofein nedokáže eliminovat dopad alkoholu na činnost mozku. Nijak tedy nesnižuje sklon k riskantnímu chování pod vlivem alkoholu.
Mezi symptomy požití nadměrné dávky kofeinu patří průjem, závratě, nespavost, horečka nebo bolesti hlavy. Závažnějšími příznaky mohou být i zvracení či bušení srdce. Symptomatická léčba zahrnuje především potlačení těchto nepříjemných projevů. Kofein jako takový se z organismu postupně odbourá sám. Pacientovi se může podat aktivované živočišné uhlí nebo laxativa.
