Nedávný výzkum poukazuje na epidemii rodičovského syndromu vyhoření, který má dopad na pracující rodiče, protože pandemie Covid-19 zhoršila problémy spojené s žonglováním pečovatelských povinností s profesnímu povinnostmi.
Zatímco 66% rodičů uvedlo, že byly vyhořelí, pracující matky byly jedinečně zasaženy, přičemž výzkumníci poukazují na silné souvislosti s tím, že ženy zažívají jedinečný typ vyčerpání.
Mezi další faktory, které mohou vést k rodičovskému vyhoření, patří počet dětí, které žijí doma a také výchova dítěte u kterého bylo diagnostikovaná úzkost, ADHD nebo u kterých si myslíte, že by mohli mít nediagnostikovanou poruchu duševního zdraví.
Souvislost syndromu vyhoření a rodičovství
Přestože syndrom vyhoření není v současnosti klasifikován zdravotním stavem, byl v roce 2019 uznán Světovou zdravotnickou organizací ((WHO) pro jeho dopad na profesní život lidí, přičemž WHO je definovala jako charakterizovaný třemi aspekty:
- Pocit vyčerpání a nadměrná únava
- Zvýšený duševní odstup od zaměstnání nebo pocity negativismu či cynismu související se zaměstnáním
- Snížená profesionální účinnost
Většina dosavadních výzkumů zaměřených na syndrom vyhoření se soustředila na profesní syndrom, ale studie nyní zkoumají jeho vliv na rodičovství. Koneckonců, není to tak, že pocit vyhoření z práce je něco, co můžete jednoduše vypnout, jakmile skončíte svůj pracovní den!
Jedna studie, jejím cílem bylo dát hlas vyčerpaným matkám a lépe porozumět prožívání vyčerpání ve vztahu k dítěti, zdůraznila, že ačkoliv rodičovské a profesní vyhoření sdílí některé klíčové charakteristiky, rodičovské vyhoření zahrnuje následující aspekty:
- Fyzické a emocionální vyčerpání
- Emocionální distancování se od svých dětí
- Pocit neschopnosti, pokud jde o rodičovství
Tento zážitek může být také doprovázen pocitem viny, studu nebo osamělosti. Výše uvedená studia se také snažila odlišit syndrom vyhoření rodičů od poporodní deprese, kdy syndrom vyhoření zažívají rodiče dětí starších 18. měsíců.
Rodičovské vyhoření nemá negativní dopad pouze na rodiče – je také spojováno s problémy s chováním dětí, jako je internalizace dětí (např: úzkost, nízké sebevědomí a poruchy přijmu potravy), externalizace (např. krádeže, fyzická agrese nebo porušování pravidel) a problémy s pozorností.
