Především teď v létě lidé často užívají různé opalovací prostředky, od nichž očekávají, že je účinně ochrání před nepříznivými účinky UV záření. To jim též ve svých propagačních materiálech slibují jejich výrobci. Avšak je tomu skutečně tak? Zjevně není, neboť nepostačí se jen vnějšně namazat libovolným prostředkem. UV záření totiž proniká i do hlubších vrstev pokožky, přičemž může poškodit některé její součásti. To se projevuje nejen jako „spálení kůže", ale mohou z toho vyplynout i jiné dále popisované problémy.
Jak dlouho člověk může být na slunci a nakolik rychle se v důsledku toho objeví příznaky spálení, je individuální. Závisí to jednak na tloušťce a typu kůže. Zároveň na tom, kolik kůže obsahuje přirozených ochranných pigmentů, jímž je melanin. Severské bledší typy kůže ho vytvářejí méně a jeho tvorba jim trvá déle než snědším jižanským typům. Ochranný vliv mají také další látky – hlavně karotenoidy, jež je vhodné cíleně dodávat pokožce. Nejlépe vnitřně, tzn. společně se stravou a nápoji.
Pokud vaše kůže obsahuje dostatek přirozených ochranných pigmentů i dalších potřebných látek, můžete si ve zdravé míře dopřát hřejivé sluneční paprsky. Je známo, že úměrný pobyt na slunci má příznivý vliv nejen na kůži, ale prozáří i duši. Avšak přemíra slunění celého těla škodí a dokonce může v některých případech vyvolat tak nebezpečná onemocnění, jako je rakovina kůže.
Rizika jejího vzniku ještě zvyšuje užívání nevhodných opalovacích prostředků, jež obsahují škodlivé filtry. Některé ze syntetických UV filtrů se totiž řadí k rizikovým složkám. To potvrdily i oficiální studie university v Zürichu, jež u pěti testovaných UV-B-filtrů dokázaly, že mohou urychlovat růst rakovinných buněk. Prokázaly též hormonální (estrogenní) účinky některých UV filtrů. Některé filtry byly nalezeny i v mateřském mléce a společně s ním je tedy do svých tělíček přijímají už kojenci!
Nejhorší působení lze očekávat u vyšších faktorů (např. 30, 60…), neboť aby se dosáhlo takto vysokých hodnot, je nutno užít vyšší podíl směsí různých převážně chemických filtrů. Vzhledem ke známým rizikům je u vysokofaktorových přípravků zákonem striktně omezen maximální povolený obsah některých přísad; třeba u sloučeniny 4-Metyl-benzilidin camphor jsou to 4 procenta. Výrobci ovšem zákon obcházejí tím, že zároveň užijí několik různých ochranných filtrů, jež pak v celkovém součtu tvoří třeba 30 procent daného opalovacího prostředku.
Při dlouhodobém vystavování obnaženého těla palčivým slunečním paprskům však sebevyšší ochranný faktor nedokáže zabránit škodlivým účinkům UV záření. To dokazuje i skutečnost, že přestože se za nákup opalovacích prostředků s vysokými ochrannými faktory utrácí stále více peněz, registrují lékaři značný vzestup případů rakoviny kůže. Dle údajů WHO stoupá četnost tohoto onemocnění ročně o 5 až 7 procent. Odborníci připisují tento nebývalý nárůst mimo dalších nepříznivých faktorů i neúměrnému slunění, a to leckdy u nejmenších dětí.
Zjevně se tedy vyplatí se ochránit před přemírou slunečního záření. Avšak čím? Vždyť se nabízí tolik rozličných opalovacích prostředků! V prvé řadě bychom měli zjistit, jaké filtry obsahují. UV filtry mohou účinkovat dvěma základními mechanismy: první je založen na fyzikálním principu, při němž se na kůži nanesou určité látky, jež dopadající záření odrážejí, rozptylují a částečně pohlcují. K těmto UV filtrům se řadí celkem bezpečné mikropigmenty, jako je oxid titaničitý a zinečnatý. Zatímco horniny s oxidem titaničitým se vyskytují v přírodě, oxid zinečnatý se vyrábí spalováním zinkové rudy.
Druhý mechanismus účinků je založen na chemickém principu. Nanesené látky přitom reagují s kůží, což často nezůstává bez vedlejších nepříznivých účinků. Funkce chemických filtrů je založena na tom, že pohlcují určitou vlnovou délku přicházejícího záření. Přitom se ovšem pozměňují a vznikají nové sloučeniny, jež vykazují alergizující potenciál. V některých případech mohou též vyvolat fototoxické a další nepříznivé reakce.
Nevhodné opalovací prostředky nám proto mohou nezanedbatelně uškodit. Mimoto mají nepříznivý dopad i na životní prostředí. Běžné opalovací prostředky totiž přecházejí do vody, což dokazují jednak olejové filmy, jež můžeme nezřídka spatřit na vodní hladině u přelidněných pláží. Kromě toho stanovili jejich zbytková množství biologové i v tělech ryb! Představa, že zdánlivě chutná ryba, obsahuje i takovéto chemické „doplňky", není nijak moc příjemná. Jelikož opalování chtiví lidé spotřebují každoročně obrovská množství opalovacích prostředků, je zjevné, že tuny chemických látek, které si na svá těla nanášejí, vodní zdroje nezanedbatelně znečišťují. Část těchto látek se pak následně dostává nazpět do lidského organismu, a to společně s přijímanými pokrmy.
Proč to lidé sobě i přírodě dělají? Za nesmyslným znečišťováním životního prostředí stojí nejen vypočítavá a bezohledná ziskuchtivost mnohých výrobců, ale podíl na něm má každý, kdo bez rozmyslu kupuje a užívá takové zbytečnosti. Měli bychom se tedy hlouběji zamyslet nad tím, nakolik naše neuvážené činy leckdy škodí nejen nám samým, ale i přírodě.
Moudrý člověk se zjevně bude chovat zodpovědněji. Před palčivým slunečním žárem se můžeme většinou schovat ve stínu. Nebo můžeme zakrýt převážnou část těla světlým bavlněným oděvem, na hlavu si dát klobouk apod. Na ty části těla, jež jsou déle vystaveny slunečnímu záření a nelze je zakrýt, můžeme užít vhodné opalovací prostředky (obsahující výše uváděné mikropigmenty) či odpovídající rostlinné oleje. Za tímto účelem lze užít např. arganový, jojobový, olivový či palmový olej Carotino – posledně jmenovaný je vhodné užívat ve směsi s ostatními méně zbarvenými oleji.
Zjevně se tedy vyplatí číst složení u všech nabízených opalovacích prostředků a užívat jen takové, jež mají celkově příznivý účinek na naše zdraví i okolní životní prostředí. Nejlepší působení lze očekávat u kvalitních rostlinných olejů. Více o možnostech jejich užití najdete v knize Tajemství kosmetiky (www.ingecko.cz/knihy). Přejeme vám, abyste nalezli ty pravé a pro vás nejvhodnější oleje, jež by též měly lahodit vašim smyslům!
