Opakovaně jsem upozorňoval na význam správného výběru i vhodného zpracování surovin, ať již šlo o pokrmy či nápoje. U vzduchu máme samozřejmě výběr zúžený, neboť vyplývá hlavně z toho, na jakém místě právě pobýváme, tzn. na kvalitě okolního ovzduší. Vždy však můžeme ovlivňovat to, jak dýcháme. Neměli bychom proto opomíjet tuto nesmírně důležitou činnost. Vždyť bez potravy se můžeme obejít týdny, bez vody dny, ale bez vzduchu pouhé minuty. Dech nás provází, aniž bychom o tom museli přemýšlet, po celý náš pozemský život. Celkový význam přijímaného vzduchu je podrobněji rozebrán v knize Tajemství krve.
Než si uvedeme, jak zlepšit náš dech, zaměříme se na omezení, způsobující jeho chyby. Ty vychází hlavně z nesprávného myšlení, vadného držení těla atd. Z toho pak vyplývají energetické blokády, jež je potřeba uvolnit, aby se mohla využívat celá kapacita plic. Uvolnění lze docílit různými způsoby, např. pravidelným a přiměřeným tělesným cvičením. Přitom je třeba se zaměřit na oblasti, u nichž vnímáme napětí či jiné problémy. Cviky lze spojit s dechovými či dalšími aktivitami. Zlepšíme-li držení těla a dokážeme-li se dostatečně zklidnit a uvolnit, pocítíme i zlepšení dechu.
Harmonické plynutí dechu...
Popišme si nyní základní fáze dechu: první je výdech, jenž symbolizuje dávání či navenek orientovanou aktivitu. Druhou je pauza, tj. chvíle klidu a očekávání, kdy máme procítit připravenost k přijetí nového. Poté následuje třetí fáze, tj. nádech, který znamená otevření se pro přijetí daru, jenž je předpokladem přežití. Z něho by měl bez zjevného přerušení vyplynout další výdech. Tak by měly v určitém rytmu, závislém na daném člověku i momentálně prožívané situaci, harmonicky plynout dechové fáze.
Abychom se naučili správně dýchat, je nejprve třeba začít si všímat a uvědomovat si průběh i rytmus svého dechu. Přitom můžeme sami zjistit, kde děláme chyby. Mnohé školy doporučují při dýchání počítat nebo sledovat hodinky. To může napomoci k uvědomění si chyb dechu a jejich nápravě. Tyto postupy ale vyplývají z činnosti rozumu, tzn. předního mozku. Dýchací centrum je ovšem umístěno v mozkovém kmeni (neboli prodloužené míše), odkud jsou řízeny nejdůležitější procesy v těle.
Naše dýchání je sice možné přechodně ovlivňovat rozumem, ale po většinu času je podvědomě řízeno procesy tohoto dýchacího centra. O tom se můžeme přesvědčit, pozorujeme-li prohloubený dech člověka, jenž klidně a tvrdě spí. Proto je potřeba „probudit“ v sobě i při denním vědomí tento přirozený mechanismus regulace dechu, tzn. nalézt odpovídající rytmus dechu, který je vhodný právě pro nás.
Zlepšení dechu a vědomé dýchání
Chceme-li zlepšit své dýchání, nejdůležitější je začínat dokonalým výdechem, jenž by neměl být kratší, než je nádech. Není rozhodující, zda vydechujeme ústy či nosem, neboť to se má přirozeně podřizovat momentálním možnostem i požadavkům těla. Obecně má dýchání odpovídat nárokům na právě potřebné množství vzduchu. Například při intenzivnějším pohybu je nutné zvýšit rychlost dechové frekvence, jinak by svaly nebyly dostatečně zásobovány kyslíkem.
Nadechování nosem je však potřebné při nízké okolní teplotě a hlavně tehdy, je-li okolní vzduch znečištěný. V nose se na přítomných chloupcích, zvlhčeném povrchu a hlenu nosní dutiny zachycují ve vzduchu přítomné škodliviny, např. zplodiny kouře. Avšak výraznější pohybovou aktivitu bychom pokud možno měli provádět na čistém vzduchu!
Vraťme se ještě k dalším fázím dechu: po pauze, kterou bychom neměli opomíjet, má zčerstva následovat další nádech. Při dýchání je třeba využívat celou kapacitu plic, tzn. jak spodní část, tak oblast pod klíčními kostmi. O tom, zda se do dechu zapojují všechny potřebné partie, se můžeme přesvědčit tak, že na různá místa přiložíme své dlaně a vnímáme pohyb doprovázející výdech a nádech.
K celkovému zlepšení dechu se již od nepaměti užívají určité soustavy cviků. Velmi přínosná cvičení popisuje dechová terapeutka Susanne Barknowitz ve své knize Dýchání jako živoucí dění. Zájemce o hlubší porozumění této tématice a pro ty, jež by chtěli vyzkoušet uvedená dechová cvičení, odkazujeme na tuto podnětnou knihu.
Doplňme si ještě, že dokonalé okysličování krve a řádné vydýchání oxidu uhličitého má příznivý vliv nejen na naše tělesné a duševní zdraví, ale i na to, jak se cítíme. Přeji všem, aby si co nejvíce užili čerstvého vzduchu a pohybu v čisté přírodě. Jásavý nádech i díkuplný výdech nechť doprovází vaše kroky!
