1. Sebevědomí, sebeláska a sebehodnota
JAK MOC SE MÁM RÁDA?
Velmi často se setkávám se situacemi, kdy si ženy vůbec, nebo jen málo uvědomují svojí hodnotu. „Vyjmenujte mi prosím 10 vlastností, které máte na sobě ráda." Mnohdy se hned při první dlouze zamyslí, těžko se jim něco hledá, pak když se rozpomenou, tak se rozepíšou. Nebo se zastaví u čtvrté vlastnosti a neví, jak dál. „Jo, to kdybych měla vyjmenovat 10 vlastností, které na sobě nemám ráda nebo dělám špatně, to bych věděla hned."
A takhle jsme se naučili o sobě přemýšlet, to dělám špatně, takhle to nechci, kritizujeme se za každou maličkost, která se nám nepodaří. Přitom to, že uděláme chybu, je normální vlastnost, která je lidská a která pokud k ní správně přistoupíme, nás může naučit daleko víc, než když jí neuděláme. Tento faktor se pak odráží i na výchově našich dětí. Projektujeme do nich naši nízkou sebehodnotu a dítě toto silně vnímá, pak je třeba velmi často nemocné a neklidné. Navíc si toto odnáší s sebou do vlastního budoucího života. Jsem přesvědčený o tom, že je velmi důležité najít svojí hodnotu a pěstovat svojí sebelásku, protože od ní se vše odvíjí směrem k lepšímu.
2. Vzorce chování
TAKHLE JSEM VYCHOVÁVAT NECHTĚLA, TAK PROČ TO TAK DĚLÁM?
„Ráda bych se při určitých situacích chovala jinak, ale nějak mi to nejde, najednou se přistihnu, jak dělám přesně to, co jsem v dětství neměla ráda od své matky, chtěla bych se chovat jinak. Chtěla bych vychovávat jinak. Jak to změnit?"
Lidské chování je ovlivněno z 90% nevědomými programy, které se učíme v dětství, právě třeba díky výchově. Ty pak v dospělosti používáme jako svůj model výchovy. Někde jsem četl zajímavou studii, že dítě začíná vstřebávat emoce a informace již v prenatálním stádiu 2 měsíce před porodem, až do jeho 5 let, kdy pouze jen vstřebává emoce a chování rodičů, následně lidí okolo a to ho ovlivňuje po celý zbytek jeho života.
Toto je ovšem možné změnit, je potřeba vůle matky toto chování u sebe měnit a píle vytrvat.
Velmi efektivně se s tím dá pracovat za pomoci kouče.
3. Komunikace s matkou ohledně výchovy dítěte
„Vím, jak chci vychovávat svoje děti, ale velmi často narážím na názory své matky, která s mojí výchovou nesouhlasí. Často se hádáme a nevím, jak to mám své matce vysvětlit."
Jak nastavit svoje hranice, zachovat své hodnoty a názory na výchovu dětí? Nastavit komunikaci s matkou tak, aby nám to bylo příjemné a zároveň to maminku neurazilo? No.... je to velká výzva!
Důležité je uvědomit si své vlastní hranice toho, jak moc si připouštíte vliv své matky. A jak moc velký vliv hraje úcta ke své matce, v konfrontaci s úctou sama k sobě.
Věřte, že pokud se vám toto podaří uvědomit, pak se vám velmi uleví.
4. Vztahy a partnerství
KDYŽ JÁ TO DĚLÁM HLAVNĚ KVŮLI DĚTEM.
Toto je velmi choulostivé a vachrlaté téma. Ženy velmi často upřednostňují děti před sebou samými, v zájmu rodiny. Rodina by měla být pohromadě v dobrém i zlém, jak se slibuje u oltáře. S tím naprosto souhlasím, ale jen do určité míry.
Také nechci, aby to vyznělo tak, že je dobré za každou cenu opustit partnera. Co když se ale dějí takové věci, že jste obětí manipulace. Zamilovanost opadla. Ubývá vám energie, chuť do života, přestáváte být sama sebou a šťastná. Máte pocit, že jen přežíváte a život skutečně nežijete.
Možná na venek se zdá být vše v pořádku, ale co vevnitř? Co vaše emoce? Opravdu toto dítě nevnímá? Právě, že emoce, aktuální stav matky a situace v rodině má ohromný vliv na stav dítěte. Ono vám to neřekne, myslí si, buď že to tak má být, nebo chápe, že není vše úplně v pořádku, bojí se však do toho vstupovat. Pak bývá často nemocné, jak jsem již psal v prvním odstavci, nebo má třeba i migrény (znám to z vlastní zkušenosti, když jsem byl ještě dítě). Je skutečně nejlepší řešení pro dítě, přetrvávat v tomto stavu? Zamyslete se.
5. Seberealizace
CO BUDU DĚLAT PO MATEŘSKÉ? MÁM BÝT AKTIVNÍ UŽ HNED?
Spousta maminek na mateřské dovolené začne řešit otázku své vlastní existence a realizace. To víte, jsou zvyklé pracovat, něco dělat a najednou šup, je tu změna a ta někdy přináší takový zvláštní pocit nezařazení do tohoto systému, a mnohdy si těžko uvědomují, že právě to mateřství je to, co je naplňuje a kvůli čemu teď žijí a dýchají.
Ze začátku samozřejmě nic neřeší a starají se pečlivě o kojence, ale čím déle mateřská dovolená trvá a blíží se ke konci, tím víc si maminky kladou otázky: „Co budu dělat? Mám jít pracovat tam, kde jsem byla? Co když mě nevezmou? A chci to vůbec dělat? A co chci vlastně dělat? Chci dělat něco jiného? Jak na to?"
Do toho nemají moc času, starají se o dítě, létají od plotny k pračce, uklízejí a vůbec jim nezbývá čas si vše důkladně promyslet...
Závěrem bych chtěl říct, že se v životě dostáváme do různých situací, které se zdají být zpočátku neřešitelné, ale věřte, že každá překážka nám má něco ukázat, máme si něco uvědomit. A opravdu z každého problému vede cesta, směrem k lepší budoucnosti :)
