Dzogčhen - objevený poklad Tibetu - 2. část

"Nauka dzogčhenu mistra Namkhai Norbu Rinpočheho může být užitečná pro každého - může nám pomoci objevit náš opravdový stav a naučit nás prožívat svůj život s větší uvolněností. Věřím, že tato nauka přispěje k probuzení lidstva k pravému nekonceptuálnímu stavu poznání, který je mimo veškerá omezení." Adriano Clemente

Obrázek: 5decbe12b222560561cefcf78913fdbaabeff630
Zdroj: Zuzana Šromová

Evoluce člověka je evolucí mysli

Ať se v kterékoliv chvíli nacházíme téměř kdekoliv, když se rozhlédneme, uvidíme něco, co vytvořila lidská mysl. V současné době je to náš stěžejní nástroj a s každým nástrojem se musí nějak konkrétně zacházet, aby konal svou práci správně. Učíme se chodit, jíst, mluvit, vyrábět a stejně tak se musíme naučit i myslet. A samozřejmě nejsme první generací, která si tuto skutečnost uvědomila. Plejády lidí před námi zkoumaly sami sebe i jeden druhého, ve snaze pochopit, čím mysl je a čím není a jak ji ovládnout, aby její potenciál nebyl promarněn nebo ještě hůř, použit k destrukci.

Dzogčhen, v překladu z tibetštiny “velká dokonalost”

 ... je dost možná tou nejzazší naukou, protože jejím cílem je rozpoznání prvotního stavu bytí a přirozené podstaty mysli. Zjednodušeně to znamená, že na tom kdo nebo co ve své podstatě jsme, nemůžeme nic změnit a ani k tomu není žádný důvod, protože naše podstata je už dokonalá. My si potřebujeme tento svůj přirozený stav uvědomit a naučit se uvědomovat si jej v každém okamžiku našeho života tak, abychom se neustále neztráceli v duševním zmatku plynoucího z neporozumění situaci, ve které se právě nacházíme. To je podle nauky dzogčhenu jediná cesta k osvícení, což bychom v češtině mohli označit za nalezení smyslu života nebo jeho naplnění.

Jak toto naplnění sám v sobě objevit?

Objevit svůj přirozeně dokonalý stav však bohužel nemůžeme pomocí magnetické rezonance. A pokud jsme k tomu doposud nedospěli sami, což se také může stát, budeme potřebovat pomoc. Proto je v nauce dzogčhenu velmi důležitá role mistra, který začátečníkovi pomůže se intelektuálně zorientovat a také tento prvotní stav zakusit. To se děje během tzv. transmise nebo-li přenosu, kdy dojde ke sjednocení stavu mysli žáka a mistra. Vlastní zkušenost je v nauce dzogčhenu, stejně jako v běžném životě, zcela zásadní, protože je to jediný způsob, jak nějakou skutečnost přesně pochopit. Člověk vychovaný na západě zcela ateistickým způsobem může mít s takovou praktikou rozumový problém, ale na druhou stranu všichni jsme někdy zažili alespoň pocit myšlenkového nebo emocionálního splynutí s jinou osobou, aniž bychom chtěli tento zážitek odmítat jako iracionální. Spíše naopak jsme ho s radostí přijali.

Základní metoda dzogčhenu, díky které adept dosahuje bytí ve svém přirozeném stavu, se pak nazývá samoosvobozování

Cílem je nejednat v životě unáhleně pod vlivem povstávajících myšlenek a z nich plynoucích emocí, ale vyčkat dokud nedojde k jejich přirozenému spontánnímu rozplynutí - osvobození. Výsledky se pak dostavují velmi rychle, ačkoliv nemusí být jednoduché si tuto praktiku osvojit, zvlášť když je člověk neustále pod tlakem nějakých vnějších okolností, které mu brání se soustředit. Čögjal Namkhai Norbu vždy pragmaticky doporučoval s těmito okolnostmi pracovat a řešit problémy dřív, než se objeví, ale sám dobře věděl, jak je právě tohle pro běžné lidi obtížné, a proto předával řadu tradičních praxí tibetského budhismu vycházejících v některých případech až ze starobylého Bönu. Jejich účelem je pomoci tyto překážky na cestě odstraňovat prostřednictvím rozvíjení vlastní moudrosti. Všechny praxe vyučované v rámci dzogčhenu může každý provádět sám v soukromí nebo využít komunitních center a praktikovat je společně s ostatními členy. Veškeré informace lze získat na stránkách každého centra, v případě toho českého se sídlem v Praze na adrese dzogchen.cz.

Dalším motivem k provozování těchto na první pohled trochu archaických aktivit je i skutečnost, že Namkhai Norbu byl nejen učitelem dzogčhenu a vědcem, který prováděl rozsáhlý výzkum tibetských tradic, ale také běžným občanem bývalého svobodného Tibetu a velmi si přál, aby kultura jeho země zůstala alespoň nějakým způsobem zachována. Věřil, že poznání, které jeho lid získal, po staletí udržoval a rozvíjel, nám může být užitečné i do budoucna. A pokud je mi známo, spoléhal v tomto hlavně na ženy, které se v současné době všude ve světě zajímají o duchovní nauky více, než muži.

Čögjal Namkhai Norbu zemřel 27. září 2018 v komunitním centru Merigar West nad toskánským městečkem Arcidosso v Itálii.

Reklama

Podobné články

Obrázek: 792c96a6bed554f9d685d6e910fd0f44fa050a39
Obrázek: c829587dadd8ed1b06f3fee2f707e1a271bc5255
Obrázek: dace0ab3ff1c1e5172e8f53b7a2be10a856e778d
Obrázek: 84f87e8cb812456981deb1213a781d15a85a7ad3
Obrázek: ed21f001e522f8eb75c9559b6ceadc0ab9619481