Několikaleté snažení odborníků i laiků v odkrývání kvality potravin přineslo své ovoce. Mnozí lidé, kterým záleží na vlastní tělesné schránce (a také peněžence) se rozhodli, že lákadlo šizených pokrmů už nevyslyší a dají přednost těm kvalitnějším. Potravinářské firmy byly dohnány k tomu, že povinně musí zveřejňovat složení veškerých poživatin a většina z nich se začala částečně orientovat i na kupující, kteří kvalitu vyžadují a rozhodli si ji zaplatit. Tak to má být! Výběr a nabídka potravin proto v současnosti musí uspokojit široké spektrum zákazníků a je jen na konkrétním člověku, čemu dá přednost.
Stejné úsilí se začíná rozmáhat i v oblasti textilií. Není na tom nic k divení, protože tak jako jídlo, i oblečení a látky se staly každodenní součástí našeho života a působí na nás po celých 24 hodin. Liší se pouze v cestě, jak mohou ovlivnit lidské tělo. Zatímco potraviny útočí přes vnitřní tkáně, textilní materiál přes dokonalý systém kůže.
Na jedné straně si stále více uvědomujeme, co jíme, ale vůbec důkladně nepřemýšlíme o tom, co si na sebe oblékáme!
Je třeba vycházet z daného faktu, že oblečení v obchodech (včetně on line prodejů) je nacucané chemií skrz naskrz a o nějaké čistotě si může nechat jenom zdát!
Domnívat se, že textilní průmysl je na hony vzdálen problémům toho potravinářského, by bylo bláhové. Ani náhodou! Oba dva stejně bojují proti zrádnému mikrosvětu a oba dva se jen snaží uspokojit věčné přání svých zákazníků – KUPOVAT ZA LEVNOU CENU! Že obojí jde na vrub našeho zdraví? Zkrátka, co svět světem stojí, vždy platilo NĚCO ZA NĚCO.
Problém mikro a makroorganismů, které využívají textilie jako svůj domov (mol, kožojed, vrtavec) nebo jako přestupní stanici k lidskému tělu (bakterie, plísně, kvasinky, veš, blecha, zákožka svrabová), se řeší velice těžko. Cesta od výrobce ke kupujícímu je vzdálená mnohdy tisíce kilometrů a ruce či těla, která byla v kontaktu s oblečením, od výroby látky až po několikrát vyzkoušený model v obchodě, by jeden nespočítal. Nehledě na to, že chemie pronikla i do oblasti vláken, a syntetika na bázi petrochemie (polyester, nylon, umělé hedvábí, elastan, akryl – ten je nejhorší) má čím dál tím větší podíl v našich šatnících.
Pomůže očekávaná rada využívat jen přírodní materiály?
Pokud dáváte přednost bavlně, vlně, hedvábí, kašmíru a dalším látkám, které byly získány díky rostlinám a živočichům, máte na čtvrt vyhráno. No, po pravdě spíše na jednu desetinu.
Chcete-li si pořídit totiž něco opravdu nature, musíte hledat a šáhnout hlouběji do kapsy. Povedou vás štítky na oblečení, na kterých najdete slovo ORGANIC nebo BIO. V České republice dobře fungují internetové obchody, které se specializují na přírodní materiály, a když budete neúnavní, podaří se vám objevit pár kousků i v kamenných prodejnách. Za nepoměrně vyšší cenu, než jste zvyklí, zaplatíte kvalitu, která je hlídaná doslova „od zasazení rostlinky do země nebo zrození živého tvora po uložení oblečení do regálu obchodu“.
V ostatních případech si buďte jisti, že i když dáváte přednost přírodním materiálům, účinku chemických látek se určitě nevyhnete. Začíná to už u velkopěstitelů a velkochovatelů, kteří pro maximální zisk mají chemii v popisu práce a pokračuje to celým procesem výroby a skladování textilií. Formaldehyd proti plísním, ftaláty při výrobě obuvi, rukavic, pásků a v procesu dekorativního potisku, zpomalovače hoření, azobarviva, sloučeniny proti zápachu, aby se nedělaly trvalé skvrny, protimačkavé úpravy, antibakteriální koktejl … zhruba 250 chemických látek, které představují potencionální zdravotní nebezpečí pro člověka. Alergickou kontaktní dermatitidou (až 11% v populaci) či podrážděním dýchacích cest počínaje až díky předpokládanému karcinogennímu účinku některých látek nekontrolovatelným buněčným dělením konče. Pokud chcete mít jistotu, že limity chemických látek jsou v normě a nepřesahují povolené hladiny, které jsou prokazatelně škodlivé lidskému zdraví, hledejte na etiketě výrobku označení Oeko-Tex. Jinak to musíte vzít do svých rukou.
Můžeme nějak zminimalizovat účinky chemické nálože v oblečení?
Částečně ano, stačí dodržovat několik zásad:
1. Vyhýbejte se co nejvíce umělým vláknům. Dětské oděvy, spodní prádlo, ponožky, tílka a trička, pyžama, oblečení na sport a veškeré povlečení, ručníky a utěrky vybírejte jen z přírodních surovin a pár kousků pořiďte v bio kvalitě.
2. Všechen textilní materiál, který nakoupíte, doma okamžitě operte (pokud je praní dovoleno). Samostatně a nejlépe dvakrát za sebou. Zbavíte se tak první velké chemické nálože a vyplavíte přebytečná barviva, která látky obsahují. Zlikvidujete převážnou část bakterií, zárodků plísní, kvasinek a případné parazity, kterými jsou výrobky doslova olepeny.
3. Pokud se vrátíte domů z obchodu s oblečením, kde jste vyzkoušeli několik modelů, osprchujte se nebo si alespoň důkladně umyjte ruce mýdlem. Vyměňte si spodní prádlo a další oděvy, které byly na vašem těle pod testovaným zbožím a také je ihned vyperte.
Že je to ztráta času? Už od nepaměti se říká, že "Stokrát nic umořilo vola". Zdá se, že v oblasti potravinářského a textilního průmyslu to platí dvojnásob. Pokud jím nechcete být i vy, informujte se a zapojte se do hnutí lidí, kteří nepovažují slova ZDRAVÝ ŽIVOT za obyčejnou frázi. Výborné výsledky jejich námahy jsou už vidět u jídla. Z gruntu se změnilo povědomí lidí a konečně máme možnost výběru! Nezbývá, než si přát, abychom se stejného úspěchu dočkali i u oblečení!
