Slovo advent se překládá jako příchod.
Radostné očekávání příchodu Spasitele, nám známého Ježíška. Dříve se nepřipravovala pouze domácnost, ale i lidé.
Čím se naši předci v adventu zabývali nejvíce?
Toto období se věnovalo především vnitřnímu úklidu osobnosti. Po půlroční dřině na polích, nadcházel zasloužený odpočinek, kde byl prostor pro rozjímání. Svého času to byla postní doba, jak od jídla, organismus se pročistil, tak od veselí. Byl zde prostor i pro dobročinnost.
Co bychom pro sebe v adventu měli udělat?
V nynějším světě se na nějaké zastavení nepomýšlí. Je to pro mnohé dokonce nejhektičtější období v roce. Mnohdy si vlastně oddychneme, že jsou Vánoce za námi. Nemáme čas uklidit si v sobě. Stres se hromadí a mnohdy se dokonce může stát, že naše temná stránka osobnosti se nejvíce projeví právě v tyto dny. Tradice měly své potřebné místo v životě lidí. Philip Zimbardo, jeden z nejuznávanějších žijících psychologů na světě se temnou stránkou osobnosti zabývá celý svůj život. Tvrdí, že 90 % lidí nemá svoji temnou stránku pod kontrolou. Stačí vytvořit vhodné podmínky (např. shon, stres, strach, nedostatečná relaxace..) a projeví se.
Pokud si nedokážeme udělat čas pro sebe, zamyslet se a vymést všechna zákoutí naší psychiky, stačí pak málo.
Mikuláš a strach
Tento svátek by měl být o Mikuláši, o připomenutí si jeho dobroty, milosrdenství, lásce.
Leč naše realita se zaměřuje na oslavu strachu. V ulicích vídáme více čertů, kterých se leknou mnohdy i dospělí. Někde v pozadí se možná objeví i nějaký nepodařený anděl s Mikulášem. Pekla jsou rafinovaná lákadla. Dětem se přeci musí ukázat, že by se měly bát. Ano, učíme je strachu, aby lépe poslouchaly okolí. Je to docela zajímavý kruh. Děti vyrostou, budou poslušní, vrhnou se do lákadel komerčního shonu. Budou umět poslouchat okolí. Jak to ale bude s nasloucháním vlastních potřeb? Třeba tím zastavením se v adventním období?
Aktualizováno: 2.12.2022
