Zdravá míra sebelásky a sebeobdivu je naprosto nezbytná pro každou stabilní osobnost. Cesta k ní bývá trnitá a bez konce. Některým z nás ji zkomplikuje sama příroda ve formě naší genetické výbavy a jiní mají smůlu na svou rodinu. Na hranici chorobné zahleděnosti do sebe tančí lidé i v našem okolí. A možná dokonce i my sami. Avšak patologickou poruchou osobnosti, zvanou narcismus, trpí odhadem jen 1 procento populace.
75% celkového počtu narcistů tvoří muži
A ženy jsou jimi přitahovány silou vpravdě magickou. Mnohé zástupkyně něžného pohlaví by mohly vyprávět romány o jejich kouzlu přitažlivosti a prvních čarovných týdnech lásky. Jsou vtipní, galantní, velkorysí, štědří, úspěšní, vášniví, chytří a plní lásky. Přiznejme si, která z nás by dokázala odolat. Bohužel, okouzlení, že vedle sebe máme člověka, ze kterého je paf celá rodina i parta nejbližších přítelkyň, nás sebevražedně přímou cestou vžene do vztahu, který nám převrátí život vzhůru nohama. Pokud nás nezachrání zbytky rozumu, tak i na jeho úplné dno.
Narcista je přesvědčen o tom, že svět se točí jenom kolem něj
Největší paradox této vady představuje skutečnost, že vnitřní svět člověka postiženého narcistickou poruchou byl a někde pod nánosem slov i je plný opovržení sebou samým a přecpaný pocitem méněcennosti. Grandiózní obraz své osobnosti, na kterém pracuje cílevědomě a nepřetržitě, zbožňuje ale opravdově. A vyžaduje to i po svém okolí.
Uměle budovaná sebeláska mu totiž nestačí. Jeho život musí přetékat obdivem, uznáním, chválou a láskou ostatních lidí. Chce zvláštní zacházení, považuje se za lepšího člověka a je netolerantní vůči jakýmkoliv neshodám a kritice. Lže o své výjimečnosti, kráse, schopnostech, dovednostech a úspěších tak přesvědčivě, že tomu sám věří. A intuitivně se lepí na lidi čestné, empatické a slušné, kteří navíc dostali do vínku zájem a starost o ostatní.
Jeho oběti se naopak po pár měsících soužití zmítají v moři zoufalství a deprese opepřené úzkostí i panikou. Jejich sebedůvěra a sebeúcta mizí jako pára nad hrncem a jedinou jejich snahou bývá zachovat navenek dojem, že je všechno v naprostém pořádku. Jsou totiž denně vystavovány zničujícímu srovnávání obou partnerů, ze kterého vycházejí vždy jako ti mnohem horší. Pokud si chtějí uchovat své duševní zdraví, musí ze vztahu pryč, nebo donutit svého narcistického druha k terapii.
Oba dva druhy řešení nezáviděníhodné situace vyžadují pečlivou přípravu, konzultaci s odborníkem a kus odvahy smíchanou s nekonečnou trpělivostí. Právě v okamžiku, kdy začnete svými kritickými řečmi narcistovi bořit jeho pracně vybudované image úchvatného člověka, dokáže pomocí manipulací, lží a pomsty likvidovat vše, co dle jeho názoru ohrožuje jeho místo na božském Olympu. Ve vypjatých chvílích „jde i přes mrtvoly“ a je mu úplně jedno, jestli je po sobě zanechá či ne.
Poznali jste v tom svého partnera a sebe?
Možná, že si ještě nejste úplně jistí. Nebo si jen nechcete připustit, že byste věnovali svou energii a sílu vztahu s tak problematickým člověkem. Jestli si potřebujete ověřit, zda jste doopravdy svázáni s narcistickým mužem či ženou, upřímně odpovězte na následující otázky ANO nebo NE.
- · Máte pocit, že vaše sebeúcta a sebedůvěra klesá den za dnem dolů?
- · Když se partnerovi stane něco špatného, je to vaše vina?
- Myslíte si, že ve vztahu víc dáváte, než přijímáte?
- Je vám ve společnosti v přítomnosti vašeho partnera trapně?
- Vnímáte, že se k vám známí a blízcí začali chovat jinak?
- Bojíte se v přítomnosti partnera komunikovat?
- Obětujete svůj život partnerovi?
- Už nevíte, co je ve vašem životě skutečné a reálné?
- Nikdy jste nezažil/a, že by se vám partner omluvil nebo projevil lítost nad svým chováním?
- Když je vám psychicky nebo fyzicky špatně, je partner netrpělivý, podrážděný a dokáže být i zlý?
Desetkrát odpovědět ANO pro vás představuje nepříjemnou jistotu, že muž či žena po vašem boku nepatří mezi partnery bezproblémové. Rozhodnutí, zda ve vztahu s takovým člověkem dále pokračovat nebo z něho odejít, bude určitě námětem pro nejednu bezesnou noc. Počítat s tím, že sám prozře, by byla bláhovost. Je třeba poctivě přiznat, že v jeho případě to musí být změna, která bude vyžadovat obrovskou motivaci a hlubokou sebereflexi. A takového konání bývá schopen málokdo.
Jaký byl osud toho, podle koho vznikl název poruchy?
Syn boha Cephissuse a nymfy Leiriopé jménem Narkissos, nebo-li našemu jazyku bližší Narcis, propadl své kráse natolik, že celé své dny trávil pozorováním odrazu vlastní tváře na vodní hladině studánky. Zamiloval se sám do sebe a z nenaplněné lásky zemřel. Zbyl po něm jen zářivě žlutý květ, který nymfy nazvaly narcisem. Květinou, která se stala jedním ze symbolů nadcházejícího ročního období. Jestliže má váš obdiv a přinesete si ho domů v květináči nebo jako kytici do vázy, určitě vás svou krásou a jedinečností nezklame. To se ale o jeho dvounohém jmenovci rozhodně říct nedá.
