Jaký je ten správný sport?
„Správný sport je ten, u kterého si odpočinete, nabije vás energií, optimismem a nadšením do všedního dne. Někteří potřebují sociální kontakt, jiní naopak klid a samotu. Fyzicky subtilní lidé s křehkým zdravím a slabou kondicí budou spíše prospívat při cvičení jógy, naopak mladí silní jedinci si budou chtít vybít zdravou agresivitu třeba při bojových a adrenalinových sportech,“ doporučuje Mgr. Richard Jisl, fyzioterapeut a odborný ředitel centra HEALTHY-LIFE s.r.o.
Vždy je třeba zohlednit somatotyp jedince, jeho nastavení vůči kolektivním nebo individuálním sportům, věk, zdravotní stav a aktuální kondici. Odborník vám může pomoci s výběrem. Může vám doporučit vhodnou aktivitu a jak často a intenzivně se jí věnovat. Může také poskytnout vhodnou zpětnou vazbu v jejím průběhu.
Jak si při sportu neublížíte?
První zásada je mít dostatek informací o sportovní činnosti. Zjistěte si i její rizika. Dále se nepouštějte do sportování při únavě či vyhrocených emočních situacích, ve špatných povětrnostních podmínkách, pod vlivem alkoholu či jiných látek snižujících pozornost a při jakýchkoliv jiných podmínkách, které mohou riziko zranění zvýšit. „Před sportem se dobře rozcvičte a v jeho průběhu věnujte pozornost provozu na sportovištích.
Eliminujte nešvary jako jsou telefonování, natáčení nebo focení v rizikových místech. Po ukončení sportovní činnosti aktivitu zakončete vhodnou regenerací. Ideálně regenerujte jinak než oblíbeným sezením u piva, jak bývá zvykem v českých zemích,“ poznamenává fyzioterapeut Richard Jisl.
To se týká i velice stoupající úrazovosti v posledních letech speciálně u cyklistiky. S nástupem elektrokol a podobných prostředků mají cyklisté pocit, že zvládnou snadno jakoukoliv vzdálenost a že jim jedno pivo neuškodí a naopak je občerství.
Tolerance únavy v závislosti na počasí, ujeté vzdálenosti a počtu občerstvení alkoholem nemusí být pokaždé stejná, což dokládají statistiky záchranářů a horské služby právě v letních měsících.
Obecně nejčastějšími zraněními z letního sportování jsou nejrůznější odřeniny, řezné rány, pohmožděniny a vykloubení horních a dolních končetin či podvrtnuté kotníky. Často dochází také ke zlomeninám či poraněním hlavy a otřesům mozku, kterým jde u cyklistiky a jiných sportů zamezit vhodným ochranným vybavením.
Nežeňte sportování do extrémů
Jakékoliv extrémy jsou nebezpečné, a proto se nevyplatí to se sportováním přehánět. U kolektivních sportů hrozí poranění sebe nebo protihráče, neboť při únavě se zhoršuje koordinace a odhad. Při individuálních sportech hrozí přetížení, jednostranné obtíže, poranění nebo dlouhodobá únava či nemoc. „Opět nejspolehlivějším a nejjednodušším ukazatelem je sledovat, jak se cítíme druhý, třetí den po sportování. Někdy nám může informace poskytnout i naše klidová tepová frekvence. Její dlouhodobější navýšení může znamenat zvýšenou únavu a indikovat nutnost lepší regenerace,“ doporučuje fyzioterapeut z centra HEALTHY-LIFE s.r.o.
Vždy myslete na pravidla bezpečného letního sportování:
- nesportovat při únavě, fyzickém či emočním vypětí,
- vyhnout se alkoholu a jiným látkám zhoršujícím pozornost,
- brát v úvahu počasí a povětrnostní podmínky,
- používat ochranné pomůcky (přilby, chrániče a podobně),
- nepřeceňovat své síly (např. při túrách a cyklovýletech),
- vhodně a dostatečně tělo regenerovat,
- věnovat sportovní aktivitě v jejím průběhu plnou pozornost,
- obtížnost přidávat postupně,
- sportovat spíše pro radost, ne za účelem výkonu.
Sportu se určitě nebojte, přestože výčet možných zranění může působit děsivě. Jak již bylo řečeno, dobije vás energií a posílí vás. Kromě toho také přispívá k dobrému trávení a kvalitnímu spánku. Pokud na pohyb nejste zvyklí, budete potřebovat trochu odhodlání, ale určitě to bude stát za to.
