Místa dávných obřadů, nadpřirozených úkazů i nevyjasněných vražd
Díky nakladatelství Euromedia se nám do rukou může dostat průvodce po tajemných místech České republiky, který sepsali Petr David a Vladimír Soukup. Pokud očekáváte klasického průvodce, který vás provede hrady, zámky a jeskyněmi, přičemž dodá nějakou tu tajemnou pikantérii, nenechte se mást. Tento průvodce by totiž klidně mohl být malou výpravnou knihou, která vás pohltí svou historií, mystikou i zajímavými fyzikálními úkazy. Jde o knížku důkladně propracovanou, skvěle čtivou i velmi praktickou. Nejvíce ze všeho je však tajemně děsivá a opravdu z ní mrazí. Pokud se tedy chcete osvěžit a nevadí vám husí kůže, vydejte se po stopách tohoto průvodce. Nechoďte ale sami...
Cesta začíná už pod Pražským hradem, a to doslova. Našly se zde totiž dva nepietní pohřby, z jejichž popisu mrazí. Přesně takhle se totiž pochovávali upíři, kterým se lidé snažili co nejúčinněji ztížit cestu nazpátek.
„První byl nalezen v Lumbeho zahradě za Jízdárnou Pražského hradu. Obsahoval kostru ženy s pevně svázanýma rukama a oddělenou hlavou, pro jistotu ještě otočenou čelem k zemi, a s nohama zatíženýma kameny. Za života zřejmě provozovala čarodějnické obřady, protože u ní byly nalezeny váčky s lidskými zuby, po staletí považované za osvědčenou magickou pomůcku. Lidé se jí zjevně báli a měli obavy, že by mohla zneužívat svá kouzla i po smrti. A tak provedli zmíněné úkony, které jí v tom měly zabránit. Další kostra patřila muži, jehož okolí zřejmě odvrhlo kvůli tělesnému postižení; měl totiž silně deformovanou páteř, a patřil k lidem posměšně označovaným jako hrbáči. Jeho kostra, nalezená v hrobě pod jižním křídlem Jízdárny, byla také svázaná do kozelce a zatížená kameny. Rovněž tento nebožtík zřejmě ovládal černou magii, protože i on měl při sobě sáček s lidskými zuby, které zřejmě nepatřily jedinému člověku. Ve váčku se jich totiž našlo 34, tedy o dva víc, než může mít zdravý dospělý jedinec!
…
Jiný děsivý nález podobného druhu pochází z bývalého hradčanského předměstí. V r. 1934 tu archeologové pod dlažbou Loretánského náměstí odkryli hrob ženy s batoletem, pohřbené ve skrčené poloze, nohy zatížené kameny, ruce svázané za zády. Její kostra byla navíc ohořelá. Také tento pohřeb pochází z raně křesťanského období. Otazníky přímo hororového zabarvení vyvolává přítomnost dítěte. Jedná se o oběť ženina čarodějnictví, nebo o jejího potomka, který doplatil na matčiny čáry?“
Odtud se pak v knize přesuneme přímo na svou děsivostí proslulý hřbitov v okresu Praha-Bohnice. Bohnický hřbitov bláznů se stal (doufejme) posledním místem odpočinku pacientů a zaměstnanců nedalekého ústavu pro choromyslné. Jsou zde ale pochovány také děti znásilněných matek z ústavu, se kterými si zdejší zaměstnanci proti jejich vůli užívali. Na tomto místě, které svou ponurostí zlákalo Miloše Formana k natočení filmového pohřbu Wolfanga Amadea Mozarta, má být dokonce pohřben i Gavrilo Princip – pachatel sarajevského atentátu. Negativní energii zde přítomnou potvrdila celá řada soudobých návštěvníků. Především pak tu narůstající v jihovýchodním rohu hřbitova, kde se jim začalo špatně dýchat. Aby taky ne, když právě tady leží ti nejšílenější vrazi, z nichž někteří našli zálibu ve škrcení svých obětí…
V podobném děsivém rázu pokračuje čtenářova cesta za pomoci jeho průvodce dál. Dostává se například ke kostelu sv. Maří Magdaleny ve Velharticích, který si možná vybavíte ze zfilmované Kytice Karla Jaromíra Erbena, konkrétně v pasáži o Svatební košili. Příběh této básně je totiž údajně založen na skutečných událostech. Vzpomínáte si na příběh dívky unesené přes hřbitovní zeď jejím mrtvým milým? Možná, že její tvář při troše štěstí spatříte na štítu kostela, autoři knihy přikládají i věrohodnou fotografii. Tvář unesené dívky se ale opravdu čas od času na štítu kostela zjevuje.
Otáčíme stránky, při jejichž čtení nás mrazí, a následují další tajemná místa doprovázená ponurými fotografiemi. Dočteme se například o pozoruhodných prokletých lebkách s dírou na čele. Dodnes neznáme příčinu toho, co se jejich nešťastníkům přihodilo. Proč? Protože všichni badatelé, kteří se na to snažili přijít, byli zavražděni. A to už se pohybujeme v časech nám nepříliš vzdáleným…
Je toho mnohem více, co nám nabízí kniha Nejkrásnější výlety na tajemná místa. Dočtete se zde o nejstrašidelnějším hřbitově v Noutonicích, na kterém byl navzdory jeho temné pověsti nedávno pochován významný skladatel Petr Hapka; o druidské škole v Budči vycházející z umění keltských mágů či o děsivém řevu vojáku wehrmachtu, který se dodnes ozývá v Jámových lomech u Mořiny.
Jak je tedy patrné, kniha Nejkrásnější výlety na tajemná místa není jen suchým informativním průvodcem, ale skrývá živě popsané příběhy, nad kterými dodnes zůstává rozum stát. A kdyby jenom rozum – i husí kůže...
