Kam peníze jdou?
Pamatujte si, že každé peníze, které dáme za zboží či služby vydělávají někomu jinému. Zkusme si napřed položit otázku: ,,kolik dáváme sami sobě, aby peníze vydělávaly nám?"
Pořadí je většinou opačné, napřed se nakoupí vše, co je potřeba, a až když něco zbyde, tak se bude šetřit. A znáte to, vždy se najde něco, co je potřeba a důležité. Základ všeho, je mít perfektivní evidenci, co opravdu „musím uhradit" každý měsíc a pak jsou platby, které také pravidelně hradím, ne měsíčně, ale třeba pololetně či ročně (to mohou být kroužky dětí, daň z nemovitosti, popelnice, pojištění domu, auta, dovolená, vánoční dárky, pravidelné léky).
Pokud vím, že tyto platby vždy během roku přijdou, není nic jednoduššího než z každé výplaty 1/12 odložit někam, kde nebude na dosah. Znám spousty lidí, kteří nadávají, kolik v září stojí školní pomůcky a jsou z výdajů zaskočení. Taky znám, spoustu těch, kteří už s tím počítají a mají někde za 12 měsíců nastřádáno na nové školní pomůcky. Dnes je totiž spousty lákadel, které z nás vytáhnou naše peníze, aniž bychom si to uvědomovali.
Stačí jen pozorovat lidi, co nosí na svačinu, co obědvají. Peníze za potraviny tvoří velkou část rodinného rozpočtu, zároveň se domnívám, že to bývají mnohdy velmi špatně vynaložené peníze. Lákadel cestou do práce je spousty, od rychlého fastfoodu, kávy s sebou až po malé pití v plechovkách.
Pozor na karty
U rodin, které nevycházejí s financemi se mi vždy osvědčilo, aby si schovávaly účtenky za nákupy a platili vše v hotovosti. Platby kartou nevytahují fyzicky peníze s peněženky, nevidíme zde efekt prázdné peněženky. Mnohdy byli překvapeni, kolik účtenek za měsíc mají a co vše koupili.
Občas někdy zahlédnete lidi, kteří mají nákup na lístečku. Dřív jsem si myslela, že to mají sklerotici. Dnes už to doporučuji dělat všem. Důvod je jednoduchý, napíši si doma jídelníček na týden, co budu vařit, jíst, co v rodině chybí a z toho pak sepíši, co potřebuji koupit. Je hrozně jednoduché jít do obchodu a podlehnout všem akcím, výprodejům, slevám či jiným lákadlům. Jedna moje známá po třech měsících nakupování s lístečkem zjistila, že za potraviny uspořila nemalé peníze! V některých rodinách může jít o tisíce!
Navíc je dobré sestavovat s rodinou jídelníček na týden dopředu. Děti tak přesně ví, co budou mít na svačinu, co bude třeba k večeři a tomu uzpůsobit nákup.
I na bydlení se dá uspořit
Druhou velkou položkou výdajů jsou náklady na bydlení. Ať už bydlíme v nájmu či ve vlastním bytě, platíme za spotřebu energií a právě mezi jednotlivými dodavateli plynu a elektřiny bývají značné rozdíly, zvláště když máme smlouvu pět či více let starou. Lidé ale neradi dělají změny a proč měnit dodavatele, když to funguje. Ano funguje, ale opět dávám peníze někomu jinému, co kdyby třeba měsíčně zbylo z ušetřených energií 200 Kč? Za rok je to 2400 Kč, a to už jsou třeba dvoje boty pro děti.
Lék je poměrně jednoduchý, vést si pravidelnou evidenci měsíčních výdajů a tvořit rezervy. Většinou na mě lidé koukají divně, proč by si něco takového měli psát, vždyť mají přeci v hlavě, co vše musí zaplatit. Ale bohužel není to tak, dají mnohdy dohromady stěží výdaje za bydlení (na to mají nastavené trvalé příkazy). Těžko už dokáží spočítat kolik utrácí za potraviny a kam zmizí jednotlivé další peníze. Ale to vy už teď víte.