Ideální je zpočátku týdenní kapesné. Postupem času by mělo být kapesné směřováno jako měsíční, což odpovídá více realitě života. Dát kapesné jen nestačí, je potřeba naučit děti, jak si mají správně kapesné rozvrhnout a na co vše má kapesné sloužit.
Každé dítě by mělo znát systém tří hromádek v poměru 70-20-10.
Hromádkový poměr
- 70 % bývá (nutná spotřeba) – jízdné, obědy, telefon, svačina, kroužky (zde záleží na věku dítěte)
- 20 % do pokladničky na dražší věci (které dítě nekoupí z jednoho kapesného), tím se učí spořit – odkládat spotřebu na později
- A zbylých 10 % jsou takové ty radosti, které nejsou úplně nutné k životu – časopis, kino, sladkosti
Je fajn naučit děti, aby si vedly záznamy, za co peníze utratily. Mnohdy sami zjistí, že jim nikdy nevyjde na dobrou čokoládu, protože si každý den kupují zelené lízátko ze zvyku. A radostně si spočtou, že když koupí čokoládu první den, mohou si ji pošetřit a každý den si z ní udělat malou radost. Rodiče by měli pomoci dětem spočítat, pokud si spoří na něco dražšího, kdy přibližně na to budou mít celou sumu uspořenou.
Pochvala nesmí chybět
Samozřejmostí by měla být i pochvala dětem, když zvládnout s penězi správně hospodařit a plnit pokladničku. Je to takový první návyk, na který slyší každé malé dítě, šetřit si do pokladničky, obtěžkávat ji a ukazovat rodině jak jsou šikovní. Čas od času děti dostanou peníze od prarodičů k svátku či narozeninám. I zde je potřeba s dětmi diskutovat na co peníze chtějí použít. Velmi dobré je, pokud děti chtějí nějakou hodnotnější věc, aby na ni použily peníze z úspor a něco jim přidali rodiče. Dítě je pak obrovsky pyšné, že si samo zvládlo našetřit a mnohdy si dané věcí úplně jinak váží a s jinou hrdostí ji ukazují vrstevníkům.
Aby děti pochopily, že peníze se vydělávají prací, je dobré občas jim nechat vydělat nějaké peníze. Jako třeba vyčistěním auta, mytím oken. Já když jsem potřebovala peníze, nasušila jsem jablečné křížaly a prodávala je spolužákům na svačinu. Sběrem léčivých bylin či papíru si také děti mohou přivydělat první peníze. Není důležité kolik si děti vydělají, ale to, že se naučí být zodpovědní a uvědomí si více, že na každé kapesné musel někdo z rodičů vydělat.
Dětem na střední škole už můžeme založit běžný účet, ale platí to samé naučit správně používat, protože tady je obrovské riziko, že dítě skutečně peníze nevidí ne vždy dokáže uhlídat platby platební kartou.
