Itálie, ta země zaslíbená, kde je nám ženám báječně, viďte? Kde jinde totiž dostane žena tolik lichotek od mužů než právě v téhle jižanské zemi plné vášnivých milovníků?! Jenže právě pro neustálé skládání komplimentů bývají italští muži dost často kritizováni jinými národy. Jinde hold ženy považují italské poklonky za obtěžování. Mně ale nijak urážlivé nepřijdou. Proč? Kultura, zvyk či sebevědomí! Jakou roli hrají tato tři slova, když se mluví o fenoménu “kompliment”?
Lichotník nebo patolízal?
Zkusili jste si někdy vyhledat synonyma ke slovu lichotník? Schválně to zkuste, budete se divit! Jsou snad lichotky něčím tak špatným, abychom muže, kteří nám ženám skládají milou poklonu, nazývaly jako pochlebníky, patolízaly, šmajchlíře, přisluhovače či nohsledy? Proč má v českém jazyce slovo “lichotník” tak pejorativní význam? Existuje vůbec nějaké hezké slovo pro muže, který rád skládá lichotky druhému pohlaví? Ženy lichotky milují a zabírají na ně, tak proč si je v češtině vykládáme tak hanlivě? Nebude to třeba tím, že českým mužům lichotky zrovna moc nejdou a ženy si pak jejich dobře zamýšlené komplimenty vyloží jako arogantní poznámky? Možná! Protože lichotky od těch, kdo je umí, se nám ženám líbí vždy. A Italové je umí! Když navíc ke krásným slovům přidají kapku svého temperamentu, uhranou svým celkovým šarmem každou ženu. Jsou ale Italové svým projevem falešní a patetičtí? Neřekla bych. Jsou prostě takoví. Se slovy si umí pohrát více než dobře. Takové slovní gentlemanství jim totiž koluje v krvi již od plenek. Bude to tedy kulturním zázemím?
Italská “bellezza” – základ všech komplimentů
Od kultury k ženám! Italové i Italky oslavují krásu všeho. Snad každý s italskou krví v žilách vždy ocení krásný vzhled, krásný outfit, krásnou architekturu, krásně připravené jídlo a všeobecně krásu života. Tak proč by Italové nevyzdvihli i krásu ženy? Navíc věk v Itálii nic neznamená a nikoho neomezuje, takže komplimenty jdou na adresu všech věkových kategorií. A nejsou to jen muži, kdo lichotí. Stejně tak vám tady jako ženě zalichotí jiná žena. Takže osobně bych v tom roli mužského ega vůbec neviděla. Samozřejmě i mezi Italy se najdou tací, kteří velmi rádi záměrně překračují tenkou hranici mezi upřímným lichocením a hanlivými sexuálními narážkami. Jenže s tímto typem mužů se setkáme po celém světě. Nesetkáme se však všude s těmi, již vždy umí odhadnout pomyslnou čáru vkusu, co se lichocení týče. Opět se vracím k faktu, že tohle umění je výhradou Italů. Ne všichni muži na světě umí správně zalichotit, ale zároveň ne všechny ženy dokážou přijmout poklonu a těšit se z ní!
Italky lichotky milují. Češky naopak většinou neví, jak s nimi naložit. Italové lichotky skládají, Češi nejsou zvyklí lichotit a většinou ani neví jak. Tak na čí straně je chyba, když dojde na českou kulturu? Tady se dostáváme do takového začarovaného kruhu, kde zcela zásadní roli hraje včetně kultury také sebevědomí! Jestli něco opravdu obdivuji na Italkách, pak je to právě jejich zdravé sebevědomí! Teda taky ještě jejich husté, lesklé a neuvěřitelně pevné vlasy, ale o tom zas jindy. Čím to je? Proč mají Italky tak silnou dávku sebevědomí a umí tak dokonale zacházet se svým “ženstvím”? Je to těmi neustálými komplimenty, kterým se jim dostává od Italů? Italové přece jenom patří k těm nejvšímavějším mužům a ženy tuhle vlastnost samozřejmě oceňují. Navíc Italové jsou sice gentlemani, ale jako dobří diplomati by moc neobstáli, protože vždy řeknou ženě vše napřímo bez okolních smyček. A není to ten nejlepší způsob, jak komunikovat s ženami? Přece jenom řekněme si upřímně, že my ženy jsme poněkud komplikované, co se komunikace týče! Máme tendenci si hodně věcí ztěžovat a příliš o všem přemýšlet, takže když nám někdo vysekne nejednoznačný kompliment, dokážeme nad ním strávit dalších deset hodin polemizováním, jak to vlastně ten muž myslel. Ovšem v případě přímého a upřímného komplimentu, jak umí Italové, nám odpadá veškeré pátrání po nějakém skrytém úmyslu schovávajícím se za komplimentem. Takže “win-win situace” na obou stranách!
Italky jsou tedy na takové přímé lichotící jednání zvyklé a umí tak mnohem lépe přijímat komplimenty, což se samozřejmě odráží i na jejich sebevědomí. Sáhněte si do svědomí, kolik z vás (referuji k českým ženám) dostalo od muže pochvalu ohledně hezky obepínajících šatů a kolika z vás hned naskočila myšlenka typu: “Měla bych začít držet dietu, protože mě šaty moc obepínají?” Upřímně si troufnu říci, že bychom se podivily nad tak velkým číslem. Italku by tohle ale napadlo jen zřídka! Naopak by se každé rozzářily oči a poděkovaly by za hezký kompliment. A taky by jim bylo úplně jedno, zda-li pochvala přichází od partnera, kolegy, spolujezdce v tramvaji či náhodného kolemjdoucího. Zatímco české ženy umí v naprosté většině, teď se odvolávám na výsledky několika průzkumů, přijmout pouze kompliment od svého partnera. Když jim zrovna partner či manžel žádný nesloží, jak se tyto ženy naučí být chváleny? Pak náhodně v jeden krásný den obdrží krásná slovo od někoho a budou s nimi umět naložit, nebo je budou pouze ignorovat? Vůbec v nejhorším případě si je vyloží špatně a začnou tak o sobě pochybovat!
Takže jsou to Italové, kteří dávají nevhodné komplimenty, nebo jsou to ostatní muži, kteří neumí hezky upřímně pochválit? A jsou to ženy, které jsou na neustálé lichotky zvyklé a umí je díky zdravému sebevědomí přijmout, nebo jsou to ženy, kterým nikdo nikdy neskládá poklony, a když se tak výjimečně stane, neví, jak s nimi naložit? Ať už si to přeberete jakkoliv po svém, nechte mě opět vyzdvihnout fakt, že Italky jsou silné a sebevědomé ženy, které se nestydí, když jim někdo složí krásnou pochvalu!
A ostatním mužům, těm bez italské krve, by občas prostě stačilo připomenout, že když žena špatně reaguje na jejich rádoby komplimenty, není to zrovna její chyba. Takové ženě buď byly v minulosti předhazovány pochlebné narážky nebo špatně složené komplimenty, které sice byly zamýšlené v tom nejlepším slova smyslu, ale hold nebyly správně vysloveny. Abych to shrnula a trochu na závěr odlehčila, čím více poklon budou čeští muži českým ženám vzdávat, tím více na ně české ženy budou zvyklé a tím více si budou věřit. Samozřejmě se sebevědomí nestaví na lichotkách, ale krásná slova ocení naprosto každá žena! A abych vás, milé dámy, neuvedla do představy, že Italové jsou jako muži prostě dokonalí, tak nejsou. Oni jsou gentlemani slovem, ale činem nikoliv. Jinak řečeno, i když na mě někdo ve vlaku vychrlí tisíc komplimentů, že by se někdo z nich uráčil a pomohl mi s těžkým kufrem? Za tři roky v Itálii mi pomohl leda tak můj italský partner, protože jsem “jeho”, ale ti další? Plná pusa, pomoc žádná! Ale co...kufry jsem vždy nějak zvládla a ta hezká slova mě vždy více než potěší i přes naprosto strhaná záda! :D
