Jedno z tajemství dlouhověkosti a zachování dobrého zdraví tkví v pravidelném pití čisté vody. Avšak můžeme dnes nalézt čistou vodu? Vždyť každý zřejmě slyšel o jejím znečištění. Hlavně se zhoršuje kvalita povrchových vod, neboť do potoků a řek se vypouští nedostatečně vyčištěné odpadní vody, jež obsahují spoustu chemikálií. Připomeňme si, že každoročně v nich skončí tuny chemické kosmetiky i všemožných v domácnostech užívaných prostředků, průmyslových odpadů, pesticidů a dalších jedů.
Lidé jsou v tomto ohledu jakoby nepoučitelní. Přestože např. tolik studií dokazuje, že běžně užívané pesticidy škodí lidem i přírodě, jen se to zkonstatuje a užívají se dále. Nebo se některé z nich nahradí novějšími, avšak nikdo nevěří, že by to pomohlo. Třeba u nově zaváděných fungicidů vědci už předem očekávají, že budou škodlivé. Nejprve však musí po léta zkoumat - přičemž se jimi postřikují konvenční zemědělské plodiny - co a jak poškozují. Až to zjistí, tak se zakážou. Nicméně producenti pesticidů mají připraven další fungicid, jenž je obdobně škodlivý, jako předcházející. Leč to se opět musí nejprve dokázat (viz zde).
Leckdy je lidské počínání doslova nepochopitelné. Na jedné straně se uzná, že by se alespoň v některých oblastech měly pesticidy omezit či zakázat. Pak se to ale nějakých důvodů zamítne. Kupříkladu se zveřejnily zprávy, že kvůli větší ochraně vodní nádrže Švihov (nazývá se i Želivská přehrada a je zásobárnou pitné vody pro více než jeden a čtvrt milionu obyvatel), by se měl změnit způsob obdělávání polí v povodí řeky Želivky. Uvádělo se, že zemědělci by měli používat slabší chemii, anebo ji úplně vynechat. Deště totiž pesticidy splachují do řeky a přehrady, přičemž dochází k značnému nárůstu koncentrací pesticidů a jejich metabolitů ve vodárenské nádrži. Metabolity pesticidů nejsou ve vodě odbouratelné a nelze je z ní odstranit. Tudíž je pak lidé přijímají v „pitné“ vodě. Jelikož nelze popřít jejich škodlivé účinky, vydá se prohlášení, že je nutno „respektovat právo na čistou vodu“. Na druhé straně se zveřejní, že vědci údajně dokázali, že „bez chemického ošetření plodiny pěstovat nelze“ (viz zde). V důsledku toho se v povodí Želivky i jinde tyto jedy užívají dále, jakoby se nic nedělo.
Mnozí lidé se domnívají, že voda z podzemních zdrojů by měla být čistší, a proto se začali orientovat na pramenitou vodu. Přestože toto je smysluplné, měli bychom být v dnešní době opatrnější i u těchto zdrojů. Oficiální studie totiž prokázaly, že i převážná část podzemních vod je nadlimitně kontaminována více druhy pesticidů. Jako jednu z hlavních příčin vědci uvádí pěstování řepky a kukuřice, u nichž se ve značné míře používají takové druhy pesticidů, jež často pronikají do podzemních vod.
Odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu provedli v roce 2016 rozbory mnoha set vrtů a pramenů. Zjišťovali v nich přítomnost více druhů pesticidů. Překročení stanovených limitů pro podzemní vody alespoň jedné z těchto látek zjistili téměř v 87 procentech zkoumaných míst! Zvýšení výskytu těchto jedů ve vodě přitom nenastalo pouze u mělkých vrtů, ale i u hlubokých. Mnohem výrazněji se též projevilo znečištění v minulosti méně zasažených pramenů (viz zde).
A jaké se z toho vyvodily závěry? Obdobné, jak jsme uváděli. Přitom není výjimečné, že kolem pramene či vrtu, z nichž se čerpá „pitná“ voda pro rozsáhlé oblasti, je jen několik metrů kolem dokola trávník, který je ohrazen plotem. A mnoho kilometrů vůkol jsou pole, jež zemědělci postřikují více druhy pesticidů! Také lidé, kteří mají vlastní studnu a v blízkosti jejich pozemků jsou intenzivně postřikovaná pole, by měli brát v úvahu její možnou kontaminaci. Vždyť nezodpovědní lidé již chemicky přiotrávili tolik studní!
Aby na někoho tyto informace nezapůsobily poněkud pesimisticky, tak si hned v následujícím článku uvedeme, jakou vodu můžeme s klidným svědomím pít.
