Proč se nám chce po vydatném obědě spát?
Trávení je pro naše tělo celkem náročné. Naplněný žaludek jídlem zalarmuje mozek, který dá do pohybu veškeré procesy zajišťující, že vaše tělo vstřebá z potravy potřebné živiny. Energie i krev se přesunou do trávicích orgánů, kde jsou v této fázi nejvíce potřeba. V tomto momentě nastává ten problém, kdy tělo potřebuje trávit, ale vy byste potřebovali spíš přemýšlet.
Další kámen úrazu přijde ve chvíli, kdy své tělo „zatížíte“ těžko stravitelným obědem (gulášek se šesti knedlíky, smažák a hranolky apod.). Jak už asi sami cítíte (hned po dojedení), taková smetanová omáčka s knedlíkem není snadno stravitelná záležitost. Tělo musí vynaložit mnohem více úsilí, aby ji zpracovalo.
To samé platí o ultra zpracovaných potravinách, které se skládají z mnoha ingrediencí. Tím myslím například zpracované pomazánky, levné uzeniny a trvanlivé pečivo, k jejichž výrobě se používá nespočet tělu nepřirozených látek. Představte si, jak náročné pro naše tělo musí být rozklíčovat takový chemický koktejl.
Jaká je tedy vhodná strava?
Pojďme se tedy zamyslet nad tím, jakou část našeho obědového talíře pozměnit, aby i druhá polovina pracovního dne byla produktivní a nemuseli jsme ji jen přetrpět do odpolední pauzy na kávu. Ruku na srdce. Kolik z vás si dělá do práce zdravé racionální jídlo, které vám dodá nejen energii, ale i ten správný profil makronutrientů a mikronutrientů? Právě ty jsou totiž potřeba k tomu, aby nestrádal prázdný žaludek ani hladové buňky, které nehrají na kvantitu, ale na kvalitu.
Nerada bych někomu křivdila, ale ze zkušenosti vím, že vás bude menšina. Když už si vezmete něco do práce, opravdu je to jen „něco“, co jste v rychlosti ráno vzali bez většího rozmyslu z ledničky. Nebo skočíte do prvního obchodu cestou na autobus. Když nestihnete ani jedno, většinou skončíte v jídelně na obědovém menu. Pokud to odnese čtvrteční smažák a hranolky, můžete si jít rovnou hledat gaučík, na který odpadnete hned, jak se vrátíte do kanceláře…
Pojďte tomu dát týden. Na vlastní kůži si vyzkoušejte, jak budou vaše odpoledne vypadat, když vyměníte smažené hranolky za ty pečené z celeru, smažák za kus masa. Udělejte si malý test a sami si porovnejte, kdy jste se cítili lépe. Na co se hlavně zaměřit? Potíž je v tom, že většina klasických obědových menu se skládá z přemíry nekvalitních tuků, cukrů a pramála bílkovin.
Naše tělo i mozek potřebují:
- tuky, ale ty kvalitní,
- k tomu adekvátní porci bílkovin,
- pomalé sacharidy
- a hezkou nálož zeleniny (zeleninová obloha bývá opravdu málokdy).
Bílkoviny
Věčný boj. Je třeba se na jejich zdroje trochu zaměřit. Uvidíte, že pokud si je pár dní budete hlídat, půjde to pak už úplně samo.
Zdroje: maso, ryby, vejce, luštěniny, sýry, tofu, ořechy, semínka.
Kvalitní tuky
Kvalitní tuk je pro tělo přímo esenciální. Čím je důležitější, tím hůř se v regálech hledá, a tím spíš ho výrobci umí šidit.
Zdroje: panenské oleje olivové, řepkové, rakytníkové (u olejů se mějte na pozoru ohledně procesu jejich zpracování a na jejich rafinované náhražky), máslo, ghí, avokádo, ořechy, semínka, vejce (žloutky), tučnější masa, ryby a mléčné výrobky.
Dlouho démonizované tuky už si v našich jídelníčcích znovu nacházejí své místo. Nicméně nezapomínejte na to, že ze všech tří makronutrientů je u tuků nejvíce potřeba dbát na jejich kvalitu. Co to v praxi znamená? Vyvarovat se hlavně trans-tukům, částečně ztuženým tukům. Nejde o přírodní zdroje, protože jsou vyráběné uměle, tzv. katalytickou hydrogenací, což už je sám o sobě celkem strašidelný název. Jsou levné, dostupné, trvanlivé, a tím pádem hojně využívané. Našemu tělu ale nepřinášejí nic dobrého:
- zvyšují riziko zejména srdečně-cévních nemocí,
- zvyšují srážlivost krve a tvorbu krevních sraženin,
- zvyšují „zlý“ LDL cholesterol a snižují „hodný“ HDL cholesterol,
- zvyšují riziko rakoviny tlustého střeva,
- přispívají ke vzniku aterosklerózy, cukrovky 2. typu a dalším onemocněním.
Pozor na: cukrářské výrobky, zmrzliny, trvanlivé pečivo, zpracované mléčné výrobky (margaríny, pomazánková másla, pomazánky), všechny výrobky označené heslem „částečně ztužený“, polevy na zdravě se tvářících potravinách (popř. v levných snídaňových cereáliích), zmražená těsta, zpracované potraviny, smažené dobroty z fast foodů (bohužel i restaurací) a další.
Nehledejte v tom ale žádné složitosti. Prostě jen nejezte složitá jídla. Jednoduché, lehké a zdravé potraviny jsou mnohem komplexnější než rafinované náhražky. Zpracovávají se postupně, jejich výživné látky se do krve neuvolňují najednou a hladina cukru ve vaší krvi tak kolísá mnohem méně. Nebudete tedy trpět přívalem energie, který rázem vystřídá strmý propad doprovázený o chuť na něco sladkého ke kávě.
Jezte do polosyta
Snažte se jíst opravdu střídmě a nepřejídat se. Ve výsledku je totiž úplně jedno, jestli nás po obědě čeká dlouhá porada nebo půl maraton. V prvním případě potřebujeme krev v mozku. V druhém potřebujeme krev ve svalech. Pokud naše tělo ale potřebuje trávit, soustředí na to krev i veškerou energii, která vám pak na další aktivity nezbývá.
Pokud víte, že vás za dvě hodiny čeká trénink, nejspíš si místo knedlíku dáte raději salát, aby vám nebylo těžko. Úplně stejně byste měli postupovat i v případě, že vás čeká náročné odpoledne v kanceláři bez ohledu na to, jestli u toho budete celou dobu sedět u počítače.
Štěstí přeje připraveným. A právě příprava je v tomto případě mezikrokem k úspěchu. Snažte se najít čas a připravovat si jídla dopředu. Vše je o zvyku. Ze začátku vám to může připadat zdlouhavé a zbytečné. Ale věřte mi, že tréninkem se z toho stane opravdu rychlovka. Nemusíte přece zdlouhavě vyvářet, můžete mít alespoň nějaký plán.
Jak na takové jednoduché, ale efektivní krabičkování? Právě o tom si řekneme příště.
