Gleid
Gleidshop
Šperky
Alcina style

Blíží se jediný den v roce, kdy celý svět toleruje a ospravedlňuje opilé bláznovství. A navíc s ním už dopředu počítá!

Alkohol je společensky neoddiskutovatelná droga, která na lidský organismus působí jako jed. Pokud ho dávkujete po pidi kapkách nebo jen občas, tělo nepotěšíte, ale bude se všemožně snažit, aby následky degustace byly pro něj minimální. V opačném případě vám to nemilosrdně spočítá!

pixabay.com

 

 Samo alkoholové opojení má své počátky už před rokem 7 000 př. n. l. a zahrnuje kvašení různých druhů obilovin, ovocných šťáv a medu v různých koutech světa. Slovo alkohol do našeho slovníku připutovalo od arabského národa, který jako první přišel s jeho destilací, a jejich al-kahal se objevil v drobných úpravách ve všech světových jazycích včetně toho našeho.

 

Tradice slavení příchodu Nového roku se desítky a stovky let pojí velice úzce s početnou skupinou lidí, dobrým jídlem, veselím a alkoholem v ruce. Kdy se poprvé objevil zvyk přípitku, spojený s cinknutím dvou sklenic, je možné dohledat díky určitým historickým indíciím, které nás zavedou hluboko do dávnověku. Na starobylé hostiny, kde nebylo žádným překvapením, pokud se člověk po napití z podané číše skácel mrtev k zemi. Řešení, jak velkým dílem eliminovat možnost travičství při slavnostních akcích, se nabízelo několik. Nejvíce se osvědčil způsob, kdy si dva lidé s upřeným pohledem z očí do očí ťukli poháry naplněnými až po okraj takovou silou, že pár kapek se přelilo do číše toho druhého. Oba pak nápoj vypili až do dna. Ponechme stranou, zda tento způsob ochrany před otrávením fungoval, přesto se ťukací zvyk spojený s alkoholovým mokem zachoval až do dnešních dnů.

 

Noci, které si nepamatuješ, jsou noci, na které nesmíš zapomenout, aneb když ženská nic nevydrží!

Alkohol působí na každého člověka zcela individuálně. Intoxikace poškozuje organismus různou intenzitou a nakonec může pro člověka připravit i nedůstojný konec. Když příroda nadělovala jednotlivým pohlavím různé benefity, v případě alkoholu štědře obdarovala muže a na ženy už toho moc nezbylo. Čeho? Enzymu alkoholdehydrogenáza, který rozkládá alkohol už v žaludku. Díky této látce je množství čistého alkoholu, který vstupuje do krevního řečiště a potom pádí směrem k mozku, aby ho přetvořil k obrazu svému, u žen o 20 - 30% větší, než u mužů. Což odsuzuje každou dívku či dámu už na startovní čáře každé oslavy k výrazně umírněnějšímu pití, protože pokud bude chtít držet s pány krok, její tělo jí určitě nepodrží.

Ještě horší situace u žen nastává, pokud alkoholu holdují každý den. Zatímco muži, pravidelní pijáci, mají jen polovinu tohoto důležitého enzymu ve srovnání s chlapy, kteří skoro abstinují, tak u alkoholiček mizí tento enzym úplně a jejich tělo zůstává úplně bez ochrany. Pak už jen čeká na zázrak, kdy jeho majitelka prozře a opustí nastoupenou cestu k sebezničení.

 

Jak na Nový rok, tak po celý rok

I pít se musí umět a na oslavě, kde je spousta lidí, by to mělo platit dvojnásob. Pokud se jen nechcete stát průtokovým potrubím, které se válí někde na podlaze, ale celou párty si pěkně užít a další den nepřežívat v místech, kam chodil i císař pán sám, je třeba být svému tělu oporou.

 

Vaším pomocníkem číslo jedna by se měla stát VODA. Neobstojí argument, že je jí ve víně, pivu, koktejlech a lihovinách plno. Sklenice čisté vody, kterou začnete a pravidelně proložíte alkoholový mejdan, je lékem k nezaplacení a měl by to být také první nápoj, který do sebe nalijete po ranním probuzení. Zapomeňte na kávu během akce a zejména na druhý den. Nejenom že dehydratuje, ale kofein se ještě navíc dá do holportu právě s alkoholem a bude tělo přesvědčovat, že můžete pít víc, než jste schopni tolerovat. A už vůbec podle hesla „co mě zničilo, to mě oživí“ nezapíjejte kocovinu trochou vína nebo piva. Možná, že budete patřit mezi lidi, kterým se opravdu po doušku alkoholu udělá líp, ale signál, který pošlete do svého mozku vás neomylně nasměruje k nevědomé závislosti bez jakýchkoliv diskuzí.

 

Prostě hydratujte za pomocí vody, doplňte vitamín C a B a druhý den odpočívejte, nejlépe spaním. Rychlost návratu do původního tělesného nastavení bude pro vás příjemným překvapením, které určitě oceníte. Myslete na své tělo právě na magickém rozhraní dvou časů. Když už mu chcete nebo musíte dát zabrat, tak mu také pomozte. Věrně vám stojí celý život po boku, a proto si zaslouží trochu péče a ohleduplnosti. Co říkáte?

Všem tedy Na zdraví, Cheers, Santé, Zum wohl, Na zdravie nebo třeba Egészégére!

ten příští rok, ať se vám splní alespoň jedno vaše přání!

foto-redaktor

Šárka Kocurková

učitelka s velkým srdcem, biolog

Šárka miluje svou rodinu, rodné Valašsko a skutečný život. Dýchá pro svou učitelskou profesi, která v ní probudila zájem o psychologii a sociologii. Najdete u ní články o lidských vztazích, plné humorných situací a rad, které jsou určeny přímo pro ženy, i témata odborná, která se snaží populární formou zpřístupnit našim čtenářkám.

Profil
Zaujal vás článek?

Sdílejte ho se svými přáteli

Podobné články

Už nevíte, co děláte špatně? Všechny rostliny, které koupíte nebo dostanete většinou nevydrží vaši péči? Nevzdávejte to! Existuje pár odolných jedinců.

28.2.2019
Co jste se minulý rok o soužití člověka a psa dozvěděli? Unikla vám některá z podstatných informací? V svých článcích jsem se dotkla témat, které vám v soužití se psem dokážou zjednodušit vaše soužití. Zabývali jsme se tím, jak to udělat, aby nám vztah se psem mohl fungovat lépe, ale také jsem se zaměřili na některé z věcí, které nám naši společnou komunikaci dost ztěžují.
9.3.2018

Dnes je bohužel velkým trendem téměř vše unaveně odkývat. Kolikrát si něco myslíme, ale neřekneme to, protože se to přece nesluší? I kdyby slušelo, domníváme se, že drtivá většina si myslí něco jiného a tak v rámci vlastního klidu mlčíme. Aby náhodou nevznikla nějaká hádka. Ano, je to pohodlné, ale je to nutné? A když už hádka, tak pořádná? Nemusí být. I v rozepři přece můžete uplatnit svůj šarm a slušné chování.

6.2.2019
Málokterá kniha vás pomocí poutavého příběhu jakoby nevědomky donutí zamyslet se nad světem, který jsme nevytvořili, ale přesto jej ničíme. Právě takovou knihou je román spisovatele a vizionáře Martina Vopěnky. Jmenuje se Můj bratr mesiáš a její téma vám nejspíš připomene nejznámější příběh křesťanství.
20.10.2017
Vyhledávání
Překvapení pro vás
O nás
Otestovali jsme pro vás
Najdete nás na Facebooku