Plody jeřabin se začínají zbarvovat do sytě oranžova, a to je neklamné znamení, že první polovina prázdnin je za námi. Učitelé konečně začínají pociťovat první náznaky opravdového uvolnění, rodiče tu a tam pomalu obestírá lehká nervozita z blížícího se nástupu do školy a děti, ty by nejraději zastavily čas.
A co když všechno přes prázdniny zapomenou? Neměly by se už začít trochu učit?
Existuje malá skupinka kluků a holek, kterým se nedařilo v minulém školním roce v některém z předmětů tak, aby se v kolonce závěrečného vysvědčení objevilo alespoň slovíčko dostatečný. Ty čeká v závěrečném srpnovém týdnu prázdnin opravná zkouška. Určitě už mají za sebou jednu konzultaci s učitelem a čeká je brzy ještě druhá. Pokud se tato situace týká vašeho potomka, a ještě se nezačal soustavně připravovat, je nejvyšší čas zasednout a připravit podrobný plán učení na následující týdny. Jestliže mu zvládnete sami pomoct, určitě to udělejte. Nebo alespoň zajistěte nějaké doučování. Za ty zbývající týdny se dá udělat ještě spousta práce a bylo by škoda čas nevyužít a riskovat možnost propadnutí. Prázdniny pro tyto děti ale končí.
Jiná, taktéž velikostně nevelká skupinka, převážně dívek, to prostě teď už bez „učení" nevydrží. Hraní na školu jim u jiných dětí neprochází, učebnice pro příští rok mají už prolistované, zajímavé výukové stránky a jejich testy prolouskané, tak zaměří pozornost na rodiče. Uprostřed oběda vás překvapí velkou násobilkou, místo svačiny se budou dožadovat diktátu, klidně na vás při nákupu spustí anglicky a na výletě v ZOO budou pozorně pročítat všechny popisky zvířat a při cestě zpátky v autě vás z nich prozkouší. Je to zvláštní sorta holek a kluků, ale vzdělávání je opravdu baví. Klidně si s nimi na školu o prázdninách zahrajte, ale dbejte na to, aby váš potomek raději odpočíval v přírodě, na výletech, s dětmi venku nebo u babičky a dědečka. A bez učení.
Nezařadili jste svého potomka ani do jedné ze dvou skupin? Tak je tu ještě třetí.
Převážná část dětí je právě teď ve svém odpočívacím živlu. Připomínka jakéhokoliv učení jim zvedá adrenalin do závratných výšek a skříňka s pomůckami do školy je podle nich určitě postižena leprou. Ani jednou na ni nešáhli. A nemíní to udělat ani v následujících týdnech. Pokud máte pochybnosti, zda je to správný přístup, tak ano. Prázdniny jsou tu od toho, aby si vaše ratolesti odpočinuly od školního stereotypu a nabraly dostatek sil pro další školní rok.
Přesto máte chuť otevřít jejich učebnice a prolouskat s nimi kousek textu nebo zadat pár příkladů?
Chtělo by se zeptat: „A vy si odpočinete na dovolené tak, že vás čas od času bude někdo kontaktovat ze zaměstnání a pověří vás nějakým úkolem?" Určitě ne!
Škola by měla zůstat tabu, organizovat svůj volný čas by si měly děti povětšinou samy. Vaším úkolem zůstává naučit je vhodně zakomponovat do prázdninových dnů domluvené povinnosti a ocenit každou práci navíc.
Pořád se vám na tom něco nelíbí a máte pocit, že NĚCO do školy by ten váš kluk nebo vaše holka měli udělat? Tak teda jo. Ale jděte na to chytře!
Každou situaci, kterou spolu s vašimi potomky prožíváte, můžete přetavit do vzdělávání. Chce to jen zvolnit, najít si trochu víc času, popřemýšlet a podívat se na učení trochu z jiné stránky. A samozřejmě nezapomenout všechny aktivity přizpůsobit věku a schopnostem dítěte:
- nechejte si přečíst televizní program pro večer;
- řekněte mu, ať sepíše všechny věci, které by si přál mít v pokoji, aby byl přehled, co se má pořídit;
- pověřte děti sčítat ceny při nákupu, abyste se vešli do připravené hotovosti;
- soutěžte, kdo řekne více názvů věcí ve vašem okolí anglicky nebo v jiném jazyce, který umíte;
- přiberte je k pečení nějaké sladkosti a mimoděk zopakujte jednotky hmotnosti a jejich převody;
- věnujte hodinku na hru „město, jméno, zvíře, rostlina, věc";
- poproste je, aby vám udělali tabulku v excelu a poslali na váš email;
- zahrajte si slovní fotbal na podstatná jména nebo slovesa;
- pověřte je, aby připravili podrobný itinerář nedělního výletu nebo jeho powerpointovou prezentaci;
- vsaďte se, že víte více chemických prvků nebo jejich značek než vaše dítě;
- vyjeďte celá rodina do hvězdárny na noční pozorování oblohy a na zpáteční cestě domů se nechejte poučit, jak vznikl vesmír;
- běžte pouštět papírové lodičky a řešte, do jakého moře mohou až doplout;
- udělejte ze sebe nedouka a poptejte se, jak fungují brýle;
- když přiletí do pokoje moucha, zaveďte řeč na zvláštnosti hmyzího těla;
… prostě přetavte každý váš nápad nebo postřeh v nenápadný návrat „do školních lavic".
A když to vašim potomkům dojde, že se je snažíte přechytračením vtáhnout do opakování znalostí? Tak to přiznejte a buďte pyšní, že máte tak důvtipné dítě. Konečně, je celé po vás nebo ne?
