Ne, nebudeme polemizovat o rozdílnosti platu mužů a žen. Zajímá nás tradičně označovaná „ženská domácí práce". Každodenní, nudné, stále se opakující dělání. To, co není vlastně ani vidět. A to, co ostatní členové rodiny berou jako samozřejmost, aniž by slůvkem naznačili, jak jsou rádi, že to zvládáte.
Otravný úděl žen nebo příjemná nutnost?
To záleží na tom, jak máte nastavený svůj mozek.
Nemá cenu bědovat nad základním programem vnímání domácí práce, který vám do hlavy vložila svou činností a jejím komentováním vaše matka nebo babička. Rady časopisů a vašich kamarádek o dělbě práce jsou nepoužitelné v případě, kdy jste bez partnera nebo ten váš je od rána do večera v zaměstnání.
Tak co dělat? Existuje nějaké řešení?
Ano! Naučte váš mozek mít domácí povinnosti ráda!
Nemusíte ani meditovat, ani opakovat posilující mantry. Není třeba dolovat pozitivní energii nebo absolvovat zvláštní kurz. Nepotřebujete ani peníze na zaplacení hospodyně nebo úklidové firmy. Stačí vzít tužku a papír a na chvíli se v klidu zamyslet.
Začněte vypisovat všechny zážitky, aktivity a věci, které vám mohou přinést radost. Napište cokoliv. Maličkosti i velké věci. To, co nic nestojí, i potěšení za peníze. Pěkně jednu položku za druhou.
Kousek čokolády, vyjížďka na kole, posezení v kavárně, hezký film, setkání s kamarádkou, zákusek z cukrárny, dovolená u moře, nová kniha, vytoužená předloha pro vyšívání, kávička s časopisem v ruce, pokec na chatu, dvě deci vína, zajímavá výstava, celý ananas jenom pro sebe, výšlap na hory, prstýnek s kamínkem, podvečerní procházka … prostě všechno, co vám zaručeně zvedne náladu.
Když budete mít seznam hotový, přiřaďte ke každé položce body od 10–100 (přičemž 100 je nejvíc) podle toho, jak šťastnou vás ta věc učiní. Pokud nemáte peníze nazbyt, váš seznam může být sestaven podle cenové dostupnosti. To už záleží na vás.
A teď si můžete vytvořit své menu radostí. Do jednoho sloupečku dejte ty věci a činnosti, které jste ohodnotily 10–50 body. A do toho druhého ty zbývající, které od vás dostaly 51 a více bodů. Máte připravenou zásobu potěšení, kterou použijete každý den, který budete věnovat domácí práci. Pro tu lehčí využijte nabídku požitků z prvního sloupce a tu těžší odměňte čímkoliv z toho druhého.
Útok na váš mozek může začít!
Ode dneška začne platit nová rovnice: domácí práce = odměna.
Čeká mě dnes velký úklid? Dobře. Zítra si cestou z práce koupím kytku. Zasloužím si to.
Musím večer vyžehlit kopec prádla? Udělám to, ale potom si dám relaxační koupel s přísným zákazem vyrušování. Mám na to právo.
Vygruntuji celý byt? Je to dřina, ale jako speciální honorář si vymíním, že pojedeme o víkendu na výlet.
Něco za něco. To je to, na co váš mozek uslyší.
Práce vám neubude, ani se neulehčí. Ale přestane být samozřejmostí, kterou nikdo neocení. Ani vy sama. A to by mělo přestat!
Za každou práci je třeba uznání, ať už slovní nebo věcné. Pokud se vám ho od druhých nedostává, je řada na vás samotných.
Už žádné:
„Připadám si jako služka!"
„Nenávidím to!"
„Vůbec se netěším domů, když si vzpomenu, co mě čeká!"
Ode dneška se pro vás postupně stane domácí práce dobou těšení na nějakou příjemnost. Sebemenší. Pokud budete vytrvalé a trpělivé, mozek vás po čase nebude zahlcovat negativními emocemi, protože právě to těšení se na něco je přebije. A vy sama se stanete mnohem svobodnější a nezávislejší na názoru ostatních. Vaše práce se stane každodenním důkazem, jak jste dobrá.
Zkuste to, určitě se vám to začne líbit a ta „ženská domácí práce" bude pro vás mnohem snesitelnější. Třeba se ji naučíte mít i ráda.
