Farmakologické ukončení těhotenství

„Jste těhotná." říká gynekolog...

„Ach, to snad ne, to nebylo v plánu!" reaguje žena.

I toto sdělení jsme některá z nás mohla zažít. Směsice pocitů a všehochuť emocí nás pohltí. Co si nyní počít? Co mám dělat?

V naší společnosti ve 21. století dle statistik enormně přibývá párů, kde se nedaří početí děťátka. Důvody jsou různé, od civilizačních počínaje po medicínské konče. Tudíž se narození miminka jeví, a opravdu i je, velká radost a zázrak, neboť stále přetrvává jako klasický tradiční model úplné rodiny s funkčním a pravým smyslem. I rodina jako instituce prodělává velkou renesanci. Do popředí se dostává formální svazek uzavřený tradičním i úředním postupem, a to nejen coby statistická veličina, ale opravdový smysl funkce rodiny se vrací zpět ke kořenům. Pro sociology a demografy je dnešní pojetí rodiny v krizi, proto nesmírně vítají tuto renesanci a velmi kladně hodnotí měnící se směr vývoje k pravým kořenům.

K rodině nevyhnutelně patří i plánování dětí a kariéry. O tomto tématu jsem se již jednou před časem rozepsala, a to celkem rozvitě. S tímto úzce souvisí i výchova dětí ve škole, etické a mravní ohledy mladistvých, výchova k rodičovství, již od útlého věku se každé dítě má možnost seznámit prostřednictvím školských zařízení a výchovy v rodině s citlivým tématem, jako je otěhotnění, zodpovědnost, antikoncepce, výchova k rodičovství, plánování studia a rodiny atd. Vše vždy pod bedlivým dohledem odborníka, pedagoga, ale i knih, médií, vrstevníků, známých nebo internetu.

Je potřeba se nevyhýbat žádnému z témat, vědomě to neoddalovat, nebagatelizovat, poučovat s citem a porozuměním, které snadno pochopí i naše děti a mládež.

Je to preventivní opatření, těch může být dost a dost. Přesto se nám v životě nevyhnou a stávají skutečnosti, kterým se nezabrání, byť prevence na nás číhá na každém rohu. Ať uděláme cokoliv, potkáme se tváří v tvář zklamání, stresu, smutku, nemoci, zkrátka někdy v životě musíme řešit takové negativní skutečnosti, i to je život, byť chceme jen to kladné a pozitivní. Ovšem nebýt „špatných" zkušeností, neumíme si vážit „dobrých" věcí, řečeno filozoficky.

Právě tady bych chtěla mluvit o neplánovaném otěhotnění, byť je dnes těhotenství bráno jako zázrak, jsou i situace, kdy tento dobře míněný zázrak naopak přinese zklamání, pláč, změny, řadu reakcí a nedorozumění, jak vzniklou situaci řešit. Možností je samozřejmě více, nejdůležitější je ujasnit si, zda těhotenství bude řešeno narozením či nikoliv. To je v podstatě zásadní krok, kdy se pak cesty rozdělují.

Známe či máme povědomí například o babyboxech, které jsou součástí nemocnic. Zakladatel pan Ludvík Hess dobře mínil řešit situaci těhotných žen, které otěhotní a nemohou se z jakýchkoliv důvodů starat o dítě. Babyboxy mají své příznivce i odpůrce, mám v plánu o babyboxech jednou napsat mnohem více.

Někdy ovšem dochází k situaci, kdy je třeba přijmout rozhodnutí, které si každá žena nejraději uchovává sama pro sebe, a to je umělé ukončení těhotenství.

Je to psychologický proces, který je náročný a nelze nic paušalizovat ani kritizovat, za svá rozhodnutí bereme zodpovědnost a je třeba ctít svobodu a soukromí každého z nás. Všechno má své důvody, rozhodnut se si vyžaduje velkou odvahu a my ženy jsme velké hrdinky. Možností se dnes nabízí opravdu mnoho, od invazivních metod po neinvazivní, je to čistě lékařská záležitost a záležitost domluvy.

I přesto bych se ráda zmínila o jedné metodě ukončení těhotenství, a sice tzv. farmakologické ukončení těhotenství, která je již ve světě známa řadu let. V západní Evropě / Francie / je známa od roku 1998. Je to metoda (do dnešních dnů „vypilovaná téměř k dokonalosti") podání tabletek s určitou dávkou hormonů, v přesně stanovém časovém harmonogramu, které navodí ukončení těhotenství v podobě krvácení. To se velmi podobá menstruačnímu krvácení, může být silnější, delší, nebo také ne, je to individuální. Tato metoda prošla mnoha testy a vývojem, na americkém kontinentě jsou až tak daleko, že lze tabletky zakoupit v lékárnách. U nás je rovněž tato metoda k dispozici, a to pouze v nabídce nemocnic na gynekologických pracovištích.

Je totiž přesně sledovaná, byť se jedná o formu ambulantního vyšetření, kontrolovaná a s kompletním gynekologickým servisem v určitém časovém úseku. Nesporně skýtá velké výhody, které žena ocení, a to především v podobě ambulantní formy a formy výkonu, který není invazivní neboli chirurgický, a tím výrazně snižuje možné komplikace, které by mohly v budoucnosti ovlivnit další početí. Tyto atributy jsou ve chvíli, která pro ženu může být nebo dokonce je traumatická, jakýmsi uklidněním. Všechny situace jsou řešitelné, stačí se jen podělit o své „bolesti".

Nechť je jich stále méně a méně.

Na závěr bych chtěla všem ženám, dívkám i babičkám popřát, aby se vám život dařil, velkou náruč radosti a úsměvů na vašich tvářích, protože vám to takto prostě sluší a svět je opravdu veselejší při pohledu na vás!