Ach ta synestezie!

Může za to mozek? Současné výzkumy ukazují, že existují mozkové struktury, které by mohly se synestezií souviset. Při takovém smíšeném vjemu dochází ke zmenšení krevního toku v mozkové kůře levé hemisféry a slabší nečinnosti neuronů. Ke zvýšené aktivitě dochází naproti tomu v limbickém systému, což je emoční centrum mozku. Když je činnost mozkové kůry potlačena, emoční podněty se zesilují. Podle dalších výzkumů se zdá, že synestezie jsme schopni zřejmě všichni, ale jen některým z nás se vjem dostane zcela do vědomí.

Obrázek: cc821477fdd7b4f9ce98f96c9c7f450d1adcee0c
Zdroj: pixabay.com

Když barvy zpívají a melodie voní

Určitě máte oblíbenou písničku, při které se vám vždy vybaví nějaký citově silný okamžik, chuť jídla nebo vášnivý tanec s milovanou osobou? To není nic podivného. Někteří lidé ale mají zvláštní asociace, kdy kupříkladu slyší barvy nebo jim doslova voní melodie.

Myslíte si, že je možné ochutnat barevný odstín nebo vnímat vyslovení nějaké hlásky třeba jako vařenou nudli? Už jsme slyšeli mluvit o zářivých tónech, těžké vůni, ostrém zápachu, barvitým básnickým přirovnáním jistě rozumíte. Ale představte si, že někdo vysloví písmeno „ká" a vy máte na jazyku příchuť borůvek!
Pro většinu z nás je to pouhá metafora, ale takový synestetik se půjde podívat do zrcadla, zda nemá od borůvek opravdu modrý jazyk.

Ach ta synestezie!

Slovo synestezie pochází z řeckého syn- = spojení a aesthesis = cítění, vjem. Znamená to míšení různých smyslů, k němuž dochází tak, že jeden smysl (například sluch) spustí velmi intenzivní vnímání smyslu jiného (například zrakové vnímání barvy). Vyvolaný vjem je viděn, slyšen, apod. Nikoli skutečně, ale jen mentálně, představujeme si jej ve své mysli.

Synestezie má mnoho podob a k nejčastějším patří tyto kombinace:
grafický symbol – barva (třeba R – vyvolá pocit špinavého hadru), zvuk – barva (při zahrání tónu C se vybaví bílá barva), slovo – grafický vjem (při vyslovení slova myšlenka si vybavíme kulatý tvar), slovo – chuťový vjem (někdo řekne košile a vy cítíte na jazyku chuť jitrocele), personifikace čísel, dnů, míst (pátek – Karel, květen – Marie, postel - manželka). Naprosto nejběžnějším případem synestezie je právě vnímání zvuků nebo slov v různých barvách.

Toto specifické vnímání nastává nedobrovolně a spontánně, je nepřevoditelné, takže třeba číslo sedm vyvolá třeba modrou barvu, ale modrá barva nevyvolá číslo 7. Schopnosti synestezie je obvykle trvalá a neměnná a má ji přibližně deset lidí z milionu. Patříte mezi ně?

Nabokova písmena

Mezi světové umělce se schopností synestezie patřili třeba výtvarník Vasil Kandinskij, skladatel Nikolaj Rimskij-Korsakov, básník Jean A. Rimbaud, ale i spisovatel Vladimir Nabokov. Nabokov měl velmi výrazné zrakové asociace při vyslovování jednotlivých písmen abecedy. Třeba „á" pro něj znělo jako ztrouchnivělé dřevo, „há" jako šedohnědá tkanička do bot, „el" jako vařená nudle, „em" záhyb růžového flanelu, „er" opravdu jako špinavý hadr a podobně.

Takže jestli slyšíte trávu růst nebo se dneska cítíte tak nějak modře, tak nevytáčejte hned číslo psychiatrické ambulance v obavě o své duševní zdraví, a nechte si svým „barevným vnímáním" jednoduše zpestřit život.

 Monika Nevolová

Reklama

Podobné články

Obrázek: 854379d4c18078dadc80abc12458d0aea4348b90
Obrázek: 7c875c4eb784dab97f433b1ba7b4cc42b81a1f60
Obrázek: 71fc60a7b73be63e1a85c2033af680696b885fd6
Obrázek: b0258700278e72f688afc04804981aa0fc26a9e6
Obrázek: 1389b5e75a860786f90566e229df09c6f2aabe3f