Rodiče nám naplánují, kdy se narodíme, dokonce je možno naplánovat přesné datum, například pro kladný astrologický či numerologický výklad, naplánované máme školy, koníčky, volnočasové aktivity, vlastně i budoucí zaměstnání či směr, vláda nám naplánuje odchod do důchodu, dospělé děti nám naplánují domovy důchodců, atd., s trochou nadsázky je možno říci, že od samotného příchodu na svět je naše životní pouť jedna velká, dlouhá plánovaná cesta.
I my sami se vidíme různě, náš vlastní pohled na sebe a naše plány se mohou měnit a také s postupujícím věkem se i mění.
Když má vše jakýsi řád a systém, jsme spokojeni souhrou a harmonií dvou rovin – co je vně od nás a tím, co je uvnitř nás, navzdory „plánování", když je jaksi předem dané, jak co má být a jakým způsobem toho dosáhnout, nějaké „nalinkování". Tam, kde není třeba vynakládat mnoho sil, energie, měnit a přepracovávat, se stále někteří rádi vidí. Na druhé straně potkáváme i mnoho takových lidí, kteří rádi „mění svět", seberealizují se, mají talent „vidět" mnohem dále a dokáží se koncentrovat na cíl. Tak je přesně vidět ta značná variabilita lidí, plánů, osudů, životů…kolem nás – v plánu i bez něj.
V současné době hodně slyšíme sociologické studie o stárnoucí populaci, kolik starších lidí v naší republice žije nyní a dokonce jsou studie založené na přesných údajích ohledně počtu narozených a prodlužujícím se průměrném věku obyvatelstva, sdělujících, kolik seniorů bude například v roce 2060. Velmi zajímavé studie, nicméně stále je tu populace mladistvých a mladých lidí, kteří žijí plnohodnotný studentský, pracovní a osobní život. Právě v této populaci velmi často mluvíme o plánovaném rodičovství. Tak toliko k významu plánů a plánování….
Otázky typu: ,,kdy je nejlepší založit rodinu?, kdy první dítě a kdy druhé dítě? Až budeme mít byt či lepší pracovní místo?....až budeme mít nové auto?.....nebo raději vůbec žádné dítě? Nebo dítě v pozdějším věku, až budu chtít odpočinek od zaměstnání?
Rodina nebo kariéra?
Spousta otázek pro mladé páry a rodiče, otázka kariéra x rodina je stále více aktuální, doba pro narození prvního děťátka se prodlužuje, reaguje na prodloužený cyklus studia a určité doby praxe, pak nějaký čas získávání zkušeností, nejlépe za hranicemi České republiky, otázka pracovní pozice a stále další „nutnosti", které je třeba vlastnit před plánovaným narozením dítěte. Postavení žen se také v posledním období velmi změnilo, ženy zastávají výborné pracovní pozice, jsou úspěšné, a tak rodina může být na druhém místě nebo může zastupovat roli mateřskou, otec… Zkrátka rodičovství naplánovat je nedílnou součástí dnešní moderní rodiny. Do podvědomí se nám dostává již v době základního školství, k tomu výchova, média, zdravotní programy, internet a další zdroje, patrně neexistuje mladý člověk, který by nebyl s touto problematikou obeznámen.
Otázky plánovaného rodičovství jsou jeden z důvodů, které nás vedou do ambulancí našich gynekologů, je celá plejáda možností, jak pro ženy, tak i pro muže. Od zcela běžných metod až po vysoce sofistikované, již léta používané i po novější a zcela nové metody. Je to otázka přímo pro konkrétní ženu či pár, otázka poučení, spolupráce, vyšetření, možností a určitého vkusu každé ženy (či páru). Takže výběr metody pro plánované početí dítěte až na okamžik k tomu přesně příhodný máme velký a najde se naprosto pro každého zájemce, je to zcela běžná součást partnerské komunikace a soužití, myslím si, že patrně nikdo s tímto nemá potíže.
Neplánované těhotenství
Opakem je situace, která nás může jaksi překvapit nepřipravené, v jakémkoliv období dívky či ženy, pokud je sděleno gynekologem těhotenství, jež nebylo očekáváno, nebo-li neplánováno. Po prvním sdělení takové zprávy, kdy jsou reakce smíšené s emotivními projevy, bych chtěla všem ženám, které taková situace potkala nebo potká, říci, že lze v klidu a relativně v časové pohodě vyřešit mnohé, byť zdánlivě nečekané, slovy Sokrata řečeno, že „na světě je jen asi 1% skutečností, s kterými nelze nic dělat, a tyto se vlastně vyřeší bez našeho přičinění"….takže není třeba ronit slzy, i tyto situace se zvládnou a zvládají, dokonce spontánnost určitých našich jednání je kupodivu velmi přínosná a produktivní. Někdy i takový „neplán" způsobí velkou radost a další plánovanou cestu.
Setkala jsem se i s takovými situacemi, kdy v dobré víře přesně naplánovat narození našeho potomka, v téměř „dokonalém časovém období", dopadlo až přeplánováním a správná doba byla najednou pryč… Zkrátka, stále platí všeho s mírou, nebylo by asi ideální, kdyby nám ze života zmizela nahodilost a spontánnost, jak bychom pak tvořili plány?
Moderní způsob života našeho 21. století nám naštěstí nabízí na výběr, je to pak na nás, na našich rozhodnutích.
