My a náš postoj k partnerství
Nikdy jsem pořádně nepochopila, proč bych si měla zkoušet být v něčí kůži, když jde o partnerské problémy. Partnera si přeci bez nože na krku dobrovolně vybíráme a vztahy si pak ve dvou naplňujeme, nebo nenaplňujeme, děláme šťastnými, nebo nešťastnými, kvalitními, nebo nekvalitními, sami. Ne okolnosti, ne nepřízeň osudu, ne rodina, ne finanční situace, ale my. My a naše postoje k druhému, nebo k problémům, které nastanou. Proč by si tedy někdo měl představit, jak těžké to v partnerském vztahu někdo má? Nikdo jiný váš vztah nežije. Jste to jen vy a váš partner, kdo může problémům zatnout tipec.
Samozřejmě, že káva s kamarádkou se vždycky tak trochu ponese v duchu lamentování nad našimi partnery, ale tam o nic nejde. Posmrknete si vy, pofňukne si kamarádka a jede se dál. Vydírat však citově okolí s tím, že si to a ono někdo nedokáže představit na vašem místě, není fér. Jednak na tenhle výkřik není žádná kloudná odpověď, čili zazvoní zvonec a debatě je konec, a jednak ne, nikdo si to vašem místě skutečně představit nedokáže, protože na vašem místě není.
Co vám to přinese, když po někom budete chtít, aby si představil, jak těžké to s partnerem máte? Lítost? Soustrastné pokývnutí hlavou? Bude vám pak lépe? Nebude. Fajn bude, až se sami sebe zeptáte, proč problémy nastaly a jak je můžete vyřešit. A tohle za vás nikdo neudělá. Dokonce ani ten, po kom chcete, aby si představil, jak těžké to máte. Tohle dokážete jedině a pouze vy, protože právě vy si to nemusíte představovat. Vy to totiž víte.
Nic není dokonalé
Vztahy se neodžívají samy od sebe. Skutečnou podobu jim vtisknou až jeho aktéři. Ti, kdo se jich účastní. A protože nežijeme dokonalé životy, všichni máme problémy.
Vztahové problémy mají i ti, kteří o nich mlčí a do kterých byste to nikdy neřekli. Tím si můžete být stopro jisti. Jen se o tom neví, protože vysmáté páry, které i po letech potkáte zamilovaně ruku v ruce, své problémy řeší včas a mezi sebou. Ne, že by snad problémy tajili a hráli na okolí divadlo, ale řeší si vše spolu, a nejlépe hned.
Takové páry spolu hodně komunikují. Vedou dlouhé debaty o tom, co a jak nejlépe vyřešit ke spokojenosti obou stran. Mluví jeden a mluví i druhý. Mluví spolu a jeden druhému dává prostor, aby se vyjádřil. V takových debatách je posluchač a řečník, jejichž role se v rozhovoru proměňují.
Neztrácejí čas vyčítavými monology, ale naslouchají jeden druhému. A možná proto mají lidé tendenci si myslet, že takové páry žádné problémy nemají. Že na sebe prostě jen měli štěstí a sedli si. A ano, tohle je představa sice krásná, ale naprosto mylná. Není to tak, že nemají problémy, protože si sedí. Sedí si, protože jsou schopni spolu problémy pitvat, drží na uzdě ego a hledají shodu, nepotřebují druhého porazit a vyhrát hádku.
A zase ta komunikace
Chcete si jet jen vlastní notu a tvrdošíjně si stát za svým? Ano, i to je možnost. Ale nic pořádně nikdy nevyřešíte. Sice si řeknete svoje, ale problém se jen zašlape více pod koberec a co nevidět je tady další mrak. Neřešené problémy a nevyřčené věty se totiž do paměti vztahu zapisují. Budou trápit vás, nebo partnera, ale už jich za čas bude tolik, že nebudete vědět, co vlastně řešit dřív. A taková kupa vyhnilých problémů jitří emoce.
Jedna potíž i křivda se balí na druhou a jen těžko se dodatečně hledá správná odpověď, nebo schůdné řešení. Zpětně v čase si totiž nepamatujeme přesně, jak se všechno to dusno událo. Naše hlava vzpomínky upravuje a hlavně zkresluje. Po roce je tak zcela zbytečné vytknout partnerovi, že tehdy a tehdy na vás vrčel. Samozřejmě nemusíte problémy řešit, když se míjíte ve dveřích, ale nejbližší příležitost k řešení aktuálních problémů se určitě najde, když budete chtít. A tak řešte a mluvte spolu. Ale vyvarujte se vynucování si toho, aby si to někdo představil na vašem místě. Proč by měl?
Možná řešení
Pár tipů, jak si v partnerském životě ubrat trochu problémů, ale pro vás přece jen mám.
- Je dobré si uvědomit, že když mám s něčím problém, je to můj problém, ne problém partnera. Typický příklad: Když si po sobě partner není schopen odnést talíř do dřezu a vám to vadí. Čí je to problém? Jeho, nebo váš? Jistě že váš. To vám to vadí. Je proto zbytečné říkat věci typu: „Ty máš problém si odnést i ten hloupý talíř do dřezu!“. Jednak nemáte pravdu a jednak je to hozená rukavice k tomu, abyste hned byla za protivnou ženskou, která muži podsouvá něco, co tak není. A věřte, že na tohle jsou ješitní muži zvláště vysazení.
- Není těžké ubít partnera argumenty. Mnohem těžší je poslechnout si, co si o problému myslí on. Když se ale udržíte, je to odrazový můstek k řešení. Máte se od čeho odpíchnout.
- Pro řešení problémů volte neutrální půdu. Skočte na kafe, jděte na pivo a tam se pusťte do debaty.
- Neskákejte do řeči. A to neplatí jen ve vztazích. Člověk, který mluví a chce vám něco sdělit, zapomene myšlenku, když mu do toho pokaždé vlítnete. Skákáním do řeči jasně dáváte najevo, že to, co říká někdo jiný, vás nezajímá. Řeč tedy dotyčný nedokončí a má pocit porážky. Problémy v partnerství ale nejsou kdo z koho. Jde o společnou řeč.
