Vztahy za časů koronaviru: jak využít telefon, abychom si zvedli náladu?

Pravděpodobně i vám aktuální nestandardní situace spojená s omezením volného pohybu zmrazila rozvoj lidských vztahů - s vašimi přáteli, rodinou, známými a klienty. Možná vám omezila možnost inspirovat se od osob, které jste měli potkat na konferenci nebo jen obyčejném přátelském setkání v restauraci u vína.

V poslední době se potýkám s tím, že mi chybí mimika i pohyby těla všech, které jsem jmenovala v prvním odstavci. Všechny tyto projevy mi dávaly najevo emoce, aktuální rozpoložení druhé osoby a skvěle doplňovaly obsahovou stránku všech sdělení. Věnuji se obchodu a věnuji se učení dospělých. Učím právě navazování vztahů a jejich rozvoj zejména v oblasti obchodu. Musím říct, že v první řadě vždy kladu důraz na formu, jakou se určitá myšlenka prezentuje. Začíná to vypadat, že forma pozbyla důležitosti. Vždyť téměř nevidíme výraz v tváři někoho, s kým bychom jinak chtěli trávit čas, a jen si díky pohledu z očí do očí představujeme, jak se asi dotyčná osoba za případnou rouškou tváří... Nicméně forma našich sdělení není jen výraz, ale i práce s naším hlasem.

Já si zatím s každým jen telefonuji. Stejně tak i s jednou kamarádkou, se kterou si dokonce píši dopisy, ať je situace standardní či nikoliv. Mimochodem, psaní dopisů vřele doporučuji. Je to osvěžující po tom všem ledabylém tlachání na sociálních sítích, kde sllova plynou tak, jak zrovna přijdou na mysl. Došlo mi, že forma sdělování vůbec nezmizela, protože už jsem od nejednoho klienta slyšela milé poděkování za telefonát, ve kterém jsme se díky této neobvyklé situaci vzájemně otevřeli a sdíleli mnohem více osobní postoje a emoce v podobě slov.
 

Nakonec to vypadá, že se vztahy rozvinou více než za běžného období volného pohybu bez roušek. A vzhledem k tomu, že se věnuji navazování a budování vztahů zejména při telefonické komunikaci, jsem vlastně za vodou. Ale nechci vám lhát. I já se těším, až budu moci každému podat ruku a bez rozmyslu své přátele srdečně obejmout. Jen mi došlo, že je vše opět a jedině v našich hlavách. A pokud chceme tuto, ne pro všechny, přijatelnou situaci přežít a nebýt z toho všeho neustále permanentně mrzutí, měli bychom se věnovat svým vztahům i navzdory všemu se stejnou důležitostí jako doposud.

Takže - voláte si se svými klienty, kolegy z práce, se svými přáteli, dětmi, rodiči?

Také mi došlo, že telefonování pro některé z nás může být svízel. Jen málo mých klientů to má rádo. Je to škoda, ale je to tak. Protože se považuji za velmi kreativní ve vymýšlení nejrůznějších otevíracích větiček, doplňujících otázek či pochval a způsobů, jak o sobě dát bez nátlaku vědět, napadlo mě s vámi něco málo sdílet. Vždyť se to dá využít ve všech vztazích, ne jen v práci. A tak níže rovnou sepisuji pár tipů, které lze v telefonátu využít, aby řeč nevázla. Nestyďme se za to, že nám nejde rozhovor rozvíjet. Je to normální, pokud nejsme přirozeně povídaví nebo jsme se tomu nikdy cíleně nevěnovali.

Pokud by vám to k něčemu bylo, jsem otevřená si společně zavolat, nebo vám nejdříve napsat další tipy. Přeji mnoho úspěchů při konverzacích. Není to snadná disciplína, ale je moc krásná.

Jak začít telefonovat podle příjemce hovoru

• s kamarádem
  „Ahoj. Volám v přijatelné chvíli na pár minut povídání?"

• s kolegyní
  „Dobrý den. Asi volám dost nestandardně, ale když není jiný způsob, jak spolu hovořit, vzpomněla jsem si, že jste minule básnila o jedné knize…"

• s klientem
  „Moc Vás zdravím. Volám, abych zjistila, jak by bylo možné v aktuální době dál posouvat naši spolupráci. U každého klienta je situace trochu jiná, tak mi moc pomůže, když mi povíte, co se teď děje u vás."

• s kolegou, kamarádem či rodinným příslušníkem
  „Ahoj. Nejsem si jistá, jestli to nebude divný, ale už si tady nemám s kým vykládat. Měl/a bys chvilku?

Jak prodloužit hovor podle situace

• Chceme získat pár minut, protože je dotaz osobní nebo jsme nad něčím podobným skutečně nikdy neuvažovali:
  „Teď jsi mě zaskočila. To si musím rozmyslet."

• Potřebujeme nebo chceme druhého pobídnout, protože jen někteří z nás dokáží druhé zasypávat informacemi:
  „Opravdu? To jsem netušila. Ráda si o tom něco poslechnu. Povídej."

• Chceme druhého pochválit. Pochvala vždy nemusí znít stejně. A hlavně, i člověk, od kterého bychom to nečekali, nám často může přinést zajímavé know-how ze svého pracovního nebo osobního života:
  „To teď opravdu zvládáš dělat? Jak jsi to dokázal?"

Jak požádat o pomoc

• „Poslyš, mám tady něco, s čím si nevím rady. Můžu to na tebe vysypat?" Možná i kolega bude užitečný v domácích záležitostech.

• „Potřebovala bych s něčím poradit. Můžu se teď ještě ptát?" Ideálně, když potřebujeme pomoct od rodinných příslušníků. Všichni potřebujeme být jednou za čas důležití!

Jak ukončit hovor

• s rodinným příslušníkem, přáteli, kolegy
  „Budu muset běžet, ale klidně někdy zavolej. Co ty na to?"

• s klientem
  „Děkuji za všechny informace, které jsem získala. Těším se na další povídání alespoň po telefonu."