... a sami sebe jaksi zapomínáme. Ukládáme velmi hluboko vědomí, kdo jsme. Mnohdy je umění prožít přítomný okamžik plně a naplno pro nás velmi náročné. V komunikaci s dětmi a pejsky je naše přirozenost a umění být v přítomném okamžiku to nejpodstatnější. Nestačí to, že jsme vedle těchto němých bytostí fyzicky přítomní. Musíme být přítomni plně, nejen fyzicky, ale i myšlenkami. Naše přítomnost v situaci, kde nám myšlenky utíkají k jiným věcem, než se v dané situaci děje, není plnou pozorností. Pes i dítě vnímají, že nejsme “přítomní” a tudíž tam pro ně ani nejsme.
Všichni to jaksi podvědomě víme, ale jen málo z nás to dokáže skutečně naplno udělat. A věřte nebo ne, toto je jedna ze stěžejních překážek komunikace mezi člověkem a psem nebo maminkou a dítětem. Vznikají takto nejen nedorozumění, ale také situace, kdy jedinec pociťuje ze situace nepříjemné pocity (např. separace, nepochopení, odstrčení, nedůvěru, neporozumění), které si jedinec nese mnohdy i po celý život. Tyto situace nejsou většinou chtěné a nejsou ani záměrné. Mnohdy vychází z našeho nevědomí anebo automatizace našeho konání. Věřím, že každý bychom vyjmenovali i více situací, které na nás tímto způsobem zapůsobily. Mohou to být jenom drobnosti nebo významnější situace, na kterých máme i po letech pozornost, nenechají nás v klidu a po většinou nás ztrhávají do negativních emocí.
Pracovat s těmito “nánosy” tak, aby nám do budoucna neovlivňovaly náš život, je někdy složitější. Odměnou pro ty z nás, kteří již dál nechtějí nosit nánosy, které nepotřebují, je jednodušší a šťastnější život. Máte-li některé z uvedených složitostí nebo byste se jich rádi zbavili, existuje mnoho způsobů, jak si zkrátit a zrychlit cestu k vašemu šťastnému životu. Jako průvodce k vzájemnému porozumění v komunikaci se věnuji partnerství člověka a jeho parťáka (čtyřnohého či dvounohého), který si chce zpříjemnit život poznáním umění komunikace, která není vidět.
Věřím, že nikdo z nás nechceme ani nevědomě působit situace, které nás či našeho parťáka uvádí do nepříjemného pocitu. Jednou z rychlých pomůcek, jak si vyzkoušet, co plná pozornost udělá, je umění nastolit příjemné situace dáváním pozornosti v přítomnému okamžiku v každodenním životě.
Vyzkoušejte, co udělá následující pokus (použitelný pro čtyřnohého i dvounohého parťáka)
- Vypozorujte, čemu dáváte pozornost - jsou to situace, kdy chválíte nebo situace, kdy pořád někoho někam usměrňujeme sdílením NE (nesmíš, neskákej, nedělej...) - již sdílením slova s “ne” vkládám do partnerství negativní energii a ta může vytvářet překážku v další komunikaci!
- Najděte slova, která neobsahují ne, ale vyjadřují, co si přejete. S tímto má většina z nás problém, protože mnohdy je potřebné si uvědomit, co si vlastně přejeme. U psa je vhodné např. místo “neskákej” použít “dolů”. Jednoduše zaměňte to, co si nepřejete na to, co si v dané situaci přejete, aby se dělo a to komunikujte.
- Zaměřte pozornost na věci, které se odehrávají sami o sobě správně (tak jak si přejete) a ty odměňte pozorností a svým Děkuji. Pochvalte i věci, o které nežádáte. Odměněného parťáka přirozeně pozorností motivujete pro jeho stejné konání v budoucnosti.
Komunikace mezi dvěma jedinci se neodehrává pouze ve slovech. Slovo je pouze malou částí - (1/4) komunikace. A jak jsme si popsali v minulém článku, nemusí být vždy pro každého sladěné se stejným významem. Porozumění v komunikaci s parťákem dokážeme svým vědomým přístupem zlepšit i beze slov. Stačí opravdu jen začít odměnou parťáka v okamžiku, kdy chci posílit jeho stejnou aktivitu či činy do budoucna. Umění dávat plnou pozornost správně se dějícímu okamžiku dokážeme úplně všichni. Vyzkoušejte, jak velkou moc má.
Pokud se vám nedaří dosáhnout výsledku, který si přejete, neváhejte mě oslovit s dotazem na www.pespartak.cz nebo přes FB Kouč pro komunikaci se psy. Společně odhalíme, proč se vám nedaří.
V příštím díle se dozvíte jak si v partnerství se psem vytvořit dohodu, aby vše fungovalo, jak si přejete.
