Přestože se vám může zdát, že taková čmáranice nenese pražádný obsah, není tomu tak. Dítě do svých obrázků vkládá celou svoji osobnost. Proto neexistuje v dětské psychologické diagnostice oblíbenější technika, než je dětská kresba. Poslouží jako komunikační pojítko, když se dítě není schopné vyjádřit slovy, při testování inteligence a efektivity, i jako psychoterapeutický prostředek.
Čáry máry a hlavonožci
Dětské malůvky s věkem procházejí stádii, které těsně souvisejí s vývojem intelektu. Začíná to obdobím skvrn (do 1 roku věku). V této době se rodiče právem nejvíce obávají neblahých následků. S prvními krůčky se objevuje období čmáranic (1-2 roky). Další stádium – čárání - kolem 3 let věku dítěte je již ovlivněno intelektuálními faktory. Dítě se snaží napodobovat psaní dospělých a v kresbě už lze najít jistý záměr. Následuje období hlavonožců (3-5 let) – prvních pokusů o kresbu lidské postavy. Název vznikl proto, že u takových postav jsou hlava i trup znázorněny jedním kolečkem, k němuž pak přiléhají čáry jako nohy a ruce. Později přibývají detaily jako oči, uši, ústa… a kolem 5-6 roku se objevuje tělo navazující na hlavu. Zatím jsou postavy zobrazené zepředu, od 5-7 let kresbičky začínají vyjadřovat autorův osobní svět… Do sedmého až osmého roku by se dítě mělo naučit kreslit postavy z profilu a chápat prostorovou perspektivu.
Nejrozšířenějšími kresebnými testy pro děti jsou kresba postavy, domu, stromu, rodiny a zvířecí rodiny.
Co lze vyčíst?
Je-li kupříkladu u kresby postavy osoba na obrázku hodně malá a umístěná v rohu papíru, jedná se o stydlivé dítě. Velké oči svým postavám kreslí obvykle dívky, u chlapců spíše ti, kteří mohou mít homosexuální sklony… Dobře vyznačené ruce vyznačují sociabilitu, pokud zcela chybí, vykazují naopak sexuální a sociální konflikty a podobně. Kresba domu nám zase lehce prozradí, jak dítě vnímá rodinné prostředí. Je zajímavé, jak děti z dětských domovů často kreslí dům malý, nehezký, zatímco okolí je poseto auty, dárky, stromy, zvířaty… To proto, že nevnímají dům jako symbol rodinného zázemí. Často také zapomínají kreslit dveře a okna, čímž dávají najevo, že mají potíže komunikovat s okolním světem a uzavírají se do sebe.
Slunce je otec
Jedním z nejčastějších symbolů, objevujících se na obrázcích malých dětí je slunce. Možná vás to překvapí, ale nepředstavuje matku, ale ukazuje na vliv otce. Dítě, které má s otcem dobré vztahy, nakreslí teplé slunce s věncem paprsků. V opačném případě bývá slunce vybledlé nebo schované třeba za horou či mrakem. Jestliže dítě svého otce odmítá, bývá slunce nakreslené agresivní červenou barvou, nebo barvou černou vyvolávající úzkost.
Nejen obsah
Obsah není to jediné, z čeho se můžeme něco dozvědět. Spokojené dítě kreslí silné čáry, kresbu umísťuje obvykle doprostřed papíru, případně pokrývá rovnoměrně celou plochu papíru. Dítě kterému chybí sebedůvěra, kreslí tenké, jen lehce naznačené čáry, často obrázek gumuje a předělává. Velmi silný tlak na tužku zase prozradí agresivitu či úzkost. Nevyrovnané a nejisté dítě tužku brzy odhodí. Opožděné děti často drží tužku nesprávně. Pokud dítě kreslí pouze křivky, a nikdy ne rovné linky, lze usuzovat na určitou nezralost, pouze horizontální čáry naznačují psychologické konflikty.
Kdybychom si list pokresleného papíru navíc pomyslně rozdělili na dvě poloviny, levý pruh odkryje vztah k matce a minulost, pravý vztah k otci a budoucnost. Správného diagnostika by nemělo zajímat pouze to, co na obrázku je, ale i to, co tam chybí. Vynechávky jsou nejpříznačnějšími ukazateli problémů dítěte. Chybějící dveře, okna na domech, ústa na postavách, jsou neklamným znamením, že se dítě potýká z úzkostí a bojí se o něčem mluvit.
A co barvy?
Řeč barev je součástí kresebné symboliky. Nepřítomnost barvy v kresbě starších dětí může naznačovat citovou prázdnotu. Extrovertně zaměřené děti upřednostňují červenou, žlutou, oranžovou barvu a používají pestré kombinace, na rozdíl od introvertních dětí, které si vystačí s menším počtem barev.
Ale pozor, jedna kresba nemůže odhalit všechno. Buďte opatrní s rychlými soudy! Velice důležité je pozorovat dítě při tvoření více obrázků, všímat si jeho váhání, obtíží a pozornosti. Má-li mít interpretace kresby vypovídající hodnotu, je důležité znát nejen malující dítě, ale i jeho sociální a kulturní zázemí.
Pozorujte vaše dítě a kreslete si s ním. Zatímco se vaše dítě ještě neumí nebo z určitých důvodů nechce či nemůže vyjádřit slovy, jeho kresby vám mohou prozradit hodně o něm a jeho světě!
