Zdenin čaj – uklidňuje, vitalizuje, dodává pocit sladkosti a radosti ze života
Tento čaj je vlastním receptem mé učitelky meditace a mám ho velmi ráda. Na výrobu tohoto čaje potřebujeme:
kardamom, čerstvý zázvor, assam čaj (měl by obsahovat světlé a tmavé lístky), mléko (netrvanlivé), kandovaný cukr nebo třtinový cukr.
Do vody dáme kardamom (lze použít všechny typy na našem trhu – mletý, vyloupané kuličky i celé tobolky). Je velmi důležité, aby voněl. Ke kardamomu přidáme pláteček čerstvého zázvoru. Toto dodržte, jinak by zázvor chuťově překryl ostatní ingredience. Přidáme cukr ve chvíli, kdy se koření s vodou a cukrem začne vařit, přidáme mléko a ve chvíli dalšího varu přidáme assam čaj a vaříme 1 minutu. Ihned přecedíme.
Čaj má velmi lahodnou chuť, uklidňuje, a tím i u někoho snižuje chuť na sladké. Má i protizánětlivý účinek, odstraňuje zubní plak a kámen. Jeho popíjení se hodí více přes den, kdy pomáhá tvořit klidnou atmosféru a i nasytí.
Kardamom
Je výborné mozkové tonikum, podporuje paměť a obnovuje střevní mikroflóru.
Používání kardamomu jako přírodního léčiva (např. ve formě čaje) podporuje duševní jasnost a radost. Stimuluje a podporuje srdce, správné trávení, rozpouští hlen v průduškách.
Pokud ho přidáme do kávy nebo čaje, snižuje kofein a tein, výborně pomáhá při nevolnosti, zvracení, bolesti hlavy (například žvýkáním semen). Zvyšuje chuť a vůli žít.
Povzbuzující buchta
Její předností je, že neobsahuje téměř žádný tuk, je výživná, povzbuzující a pomáhá správnému vyprazdňování.
3 hrnky ovesných vloček, kdo může, ať použije s klíčky
1 hrnek jáhlových vloček nebo 1 hrnek uvařených jáhel
1 hrnek pohankové krupice
1 vanilkový cukr
3 lžíce na kousky nařezaných fíků
3 lžíce na kousky nařezaných sušených švestek
3 lžíce rozinek
½ hrnku třtinového cukru
3 až 4 hrnky mléka
špetka skořice
Mléko používám co nejtučnější a nejkvalitnější. Množství závisí na pohlcovací schopnosti vloček, před pečením by tekutina měla být lehce nad těstem (asi 1 cm).
Veškeré ingredience smícháme a necháme asi 15 minut odstát. Pečeme na 150 °C, dle výšky těsta – 2cm, asi 35 minut. Nezapomeneme před pečením formu vymazat například ghí. Nedávám do těsta žádnou sůl a pozor ani žádný prášek do pečiva. Kdo nemá rád fíky, nedávejte je, místo nich lze použít nesířené meruňky.
Posilující polévka
(uvedené množství je na 1,5 až 2 litry polévky)
Od každého po ½ hrnku - ječných krup, pohanky, červené čočky, 10 cm nakrájeného pórku, 1 mrkev, 1-2 stroužky na kostičky nakrájeného česneku, ghí,
kmín, majoránka, pepř, sůl, solčanka, zelená petrželka, saturejka.
Dáme orestovat oloupanou a nakrájenou mrkev, přidáme nakrájený pórek a posléze i česnek. Zalijeme vodou a přidáme ostatní suroviny, kromě majoránky, kterou nasekáme a dáme až do uvařené polévky.
Saturejka
Toto voňavé koření nám pomůže výrazně snížit plynatost, zlepšuje zažívání, snižuje střevní parazity. Přidává se zejména k luštěninám, kde předchází či snižuje nadýmání.
Majoránka
Je nedílnou součástí každé české bramboračky. Zlepšuje naše trávení (žaludeční a žlučníkové problémy), pomáhá při menstruačních křečích (čaj), odhleňuje (čaj) a uklidňuje.
Jáhlové škubánky s brynzou a špenátem
Jejich příprava je ještě jednodušší nežli u předchozího receptu.
Jáhly spaříme, potom se špetkou soli uvaříme. Po vypnutí necháme mírně vychladnout.
Pak pomocí dvou lžic a hrnku s horkou vodou tvarujeme škubánky. Lžíce namočíme do horké vody (tím opláchneme možné zbytečky předchozích jáhel a také zajistíme lepší přilnavost hmoty). Nabereme do jedné lžíce uvařené jáhly a pomocí druhé (tu přimáčkneme k té první a stlačíme) vytvarujeme škubánek. Pozor jáhly musí být dobře dovařené. Pokládáme je na talíř, který jsme vymazali ghí.
Je důležité si připravit dobrý špenát.
Na ghí dáme lehce osmahnout jeden na kostičky nakrájený stroužek česneku, pak přidáme kvalitní rozmrznutý špenát, po prohřátí přidáváme sůl, pepř a někdy i jedno vejce, nebo jemné kari.
Nakonec škubánky pokryjeme špenátem a posypeme brynzou.
Jáhly
Pro mě odhalily svou krásu teprve nedávno, asi v roce 2005, a to pomaloučku polehoučku. O to více si jich nyní vážím. Slovo „jáhla" je praslovanské. Většina jazyků toto slovo nemá, používají pouze „proso", což naznačuje, že byly v Čechách velmi používané.
Jáhly nyní vařím, peču, prostě připravuji k jídlu každý týden. Přesvědčila jsem se, že jsou velmi chutné a dobře stravitelné jak na slano, tak na sladko.
Co je podle mého selského rozumu jejich předností - lehká stravitelnost, neobsahují lepek, jsou syté a poskytují energii, obsahují množství živin a jsou zásadité. Obsahují draslík, hořčík, fosfor, železo, měď, zinek, vlákninu a vitamíny skupiny B.
