Jedy uvolňující se z plastů aneb Rizika umělohmotných předmětů a PET lahví

Uvažovali jste někdy o tom, nakolik je v pořádku časté užívání umělých hmot a pití nápojů z PET lahví? K tomu jsme leckdy doslova nabádáni reklamními kampaněmi, při nichž třeba na plakátech vidíme někoho pít minerálku z PET lahve, což má údajně zlepšovat zdraví. Přitom nejenže dochází k uvolňování škodlivin z umělých hmot do nápojů, ale určité součásti obalu zreagují s ve vodě přítomnými minerály. Takže takováto kapalina nás ani nepročistí, ani nám minerálka z PET lahve moc minerálů nedodá! V článku se zaměříme na rizika plastů.

Obrázek: 75ab80ead2f29356fe613d00482907084720ce77
Zdroj: pixabay.com

Výrobky z umělých hmot nás v dnešním moderním světě obklopují téměř všude. Proto jsou do nich baleny i potraviny a nápoje. Přitom to není tak dlouho, kdy tomu bylo zcela jinak. Pamětníci si zřejmě vzpomenou na dobu, kdy ve skleněných lahvích byly mléko, jogurty, limonády, šťávy, pivo i ostatní potravinářské produkty. Málokterý z výrobků býval tenkrát vakuově balen do umělohmotné folie. A dnes? Spíše výjimkou je třeba mléko ve skleněných lahvích. Téměř všechny nápoje se teď dávají po PET lahví.

Je to však v pořádku? 

Moderní PET lahve sice zdánlivě zvyšují pohodlí, ale nejenže zatěžují životní prostředí, ale působí nepříznivě i na naše zdraví. Producenti plastových obalů a jimi placení „experti“ se sice snaží přesvědčit veřejnost, že tyto technologie jsou naprosto „bezpečné“. Avšak mimoto se lze setkat s oficiálními studiemi, jež dokazují, že z PET lahví se uvolňují určité chemické látky, čímž mohou doslova znehodnotit v nich se nacházející nápoje. Jejich koncentrace se zvyšuje při delším skladování, stoupá s rostoucí teplotou a tehdy, jsou-li lahve déle na slunci.

V nápojích z PET lahví se již prokázalo více škodlivých látek. V prvé řadě je potvrzeno, že degradací PET vzniká acetaldehyd, který může nápoje znehodnotit nejen svým zápachem. Kromě toho se při výrobě PET lahví jako katalyzátor používá oxid antimonitý. V každém kilogramu takto vyrobené umělé hmoty proto dle vědců bývá obsaženo více než sto miligramů antimonu. Sloučeniny antimonu přitom působí obdobně nepříznivě jako sloučeniny arzenu. Již malé množství antimonu může způsobovat únavu a depresi. Antimon může rovněž nepříznivě ovlivňovat krvetvorbu a mimo to je považován za potencionální karcinogen. 

Přestože jsou výše uváděná rizika antimonu známa již déle, tyto informace se nijak nezveřejňují. A přitom bylo dokázáno, že dochází k nezanedbatelnému uvolňování antimonu do nápojů, jež bývají v PET lahvích! Dle některých studií se antimon mnohem více uvolňuje do ovocných, kyselých a kolových nápojů. Pravděpodobnou příčinou je přítomnost kyselin, které zřejmě urychlují vyluhování antimonu.

Kromě výše uváděných a dalších škodlivin (např. dioxinů) se upozorňuje i na rizika uvolňování látek s hormonálními účinky. Např. byla prokázána kontaminace nápojů v PET lahvích xenoestrogeny, které v těle imitují ženský pohlavní hormon estrogen. To může mimo jiné způsobit i potíže s plodností mužů. Tyto sloučeniny dle vědců částečně pochází z látek vyluhovaných z plastových obalů, a to nejen z PET lahví. Vždyť umělé hmoty se v současnosti užívají téměř ve všech oborech!

Skončí-li třeba někdo při těžším onemocnění v nemocnici, tak i tam je téměř vše z umělých hmot – od podlah, nábytku a místností, až po užívané předměty. Bývají z nich nejen injekční stříkačky, ale i přístroje a hadičky, jimiž se přímo do krve přivádí různé roztoky. Takže k vedlejším účinkům chemických léčiv si připočtěme ještě součásti umělých hmot.

Že tyto umělé sloučeniny do organismu ani oběhového systému vůbec nepatří, potvrzují i samotní vědci. Většinou však skončí jen u výzkumu, při němž zjistí, jaká je četnost a množství jejich výskytu. Zajímavou studii zveřejnil třeba Státní zdravotní ústav. V rámci takzvaného humánního biomonitoringu se zkoumaly koncentrace vybraných chemických látek a jejich metabolitů v tělech českých dětí a jejich matek.

Sledovali rovněž ftaláty, což jsou chemické součásti výroby plastů. Bývají přítomny v řadě výrobků, s nimiž se lze setkat denně - od běžných mýdel, kosmetiky, měkkých plastových hraček až po umělohmotné potravinové obaly. Studie prokázala souvislosti mezi životním stylem i prostředím a výskytem metabolitů v těle. Uvádí, že konzumace konzervovaných a balených předpřipravených potravin zvyšuje hladinu metabolitů ftalátů v moči. Vyšší hodnoty byly zjištěny i v případě vybavení bytu podlahou či tapetami z PVC nebo po nedávné rekonstrukci bytu. Z hlediska srovnání s ostatními evropskými státy jsou hodnoty ftalátů v Česku vyšší, než je evropský průměr.

V našem ekonomicky vyspělém umělohmotném světě zjevně není něco v pořádku. Co s tím? Každý může v prvé řadě usilovat o to, aby celkově snížil příjem všech umělých sloučenin i hmot. Návrat k přirozenosti a jednoduchosti - to je to, co potřebuje náš současný svět! Aby byl dále možný zdravý a radostný život – a to nejen náš, ale i dětí a dalších generací.

Reklama

Podobné články

Obrázek: 8ccab889a556b96b0cbe62ddbe9ff1dd6250e0e4
Obrázek: 06d0fba5a35dd92bf4b15794df842a5420cee562
Obrázek: b6d8604599be9ce9e5aad9430289cd70c9d8a156
Obrázek: 33db291c6b90caf767d1a894f374bd6ab78f9b8e
Obrázek: c72339fa1b87ab0552fa1942ddb6577abfeddf9c