Nějaký hlas rodičům našeptával, ať nejezdí, ale co, bylo to zaplacené… Jedeme.
Cesta proběhla bez problémů, dokonce trajektem na ostrov Hvar. Perfektní ubytování, v soukromé vile bydlelo dohromady pět rodin. Děti si společně hrály, dospělí grilovali a klábosili. Najednou byl slyšet křik a hádka dvou čtyřletých dívek. ,,Udus se tím," bylo slyšet. Zanedlouho přiběhla jedna maminka a volá: „Dusí se Vám dítě!“
Rychlý transport autem, sanitami i vrtulníkem do nemocnice ve Splitu. Uběhly 4 hodiny, rentgen neukázal žádné cizí těleso, ,,můžete jít domů." Soucítění jedné sestry, způsobilo to, že dívenka mohla přespat v nemocnici a odejít až ráno. Před odchodem si jedna paní doktorka všimla dušnosti a kašlání, které se jí nezdálo, pečlivě dívku vyslechla a chtěla jí okamžitě operovat…
Operace trvala několik hodin, dívka se jim jednou „ztratila“. Plíce byly plné kousků oříšků. Organismus selhával, umělá ventilace dýchala za dívku, reoperace, při které se podařilo vše odstranit. Úžasný personál, který se o dívku staral a zachránil ji. Čekalo se, jak moc nebyl okysličován mozek a jaké následky budou… Po návštěvě kněze, který holčičku zaopatřil, dokázala dýchat bez přístrojů a dokonce šeptala: „Přinesl mi asi tisíc andílků“. V Chorvatsku běžná věc, duchovno tam žije…
Všichni lékaři v ČR kroutí hlavami a říkají, že to není možné, 12 hodin bez okysličování… a je zcela v pořádku!
Pro jistotu ale uděláme ještě jednu bronchoskopii (operace přes dýchací ústrojí). Jindy by matka asi poslechla, vždyť doktor je autorita, která dělá vše nejlépe… Tentokrát se, ale vzbouřila a řekla NE. Hlas jí našeptával, že by to organismus dítěte po ztrátě třetiny váhy za necelých 14 dnů, nezvládl.
Dítě je opravdu zdravé, ale trochu jiné… Učí okolí, aby naslouchalo tomu hlasu.