Kreditní karta – dobrý sluha, zlý pán!
Kreditní a debetní karta
Tyto dvě na první pohled stejné karty má většina z nás ve své peněžence. Víme však, co která znamená? Debetní kartu dostáváme většinou jako první, a to k založení běžného účtu. Tato karta slouží k výběru vlastních peněz, které máme na účtu. Popřípadě k výběru cizích peněz, pokud si sjednáme k účtu povolený úvěrový rámec, neboli kontokorent. Když vybírám vlastní peníze, neplatím úrok, ale jakmile čerpám kontokorent už to nejsou moje peníze, ale většinou banky, a ty taky něco stojí.
Kreditní karta
Daleko jiná situace je v případě kreditní karty. Mnohdy si ji zřídíme, když se stane nečekaná situace a je to jediná rychlá cesta jak se dostat k cizím penězům, jindy nám ji pošlou poštou, když třeba kupujeme vybavení domácnosti či nové auto. Nebo nám ji rovnou založí k běžnému účtu. Někteří lidé netvoří vlastní rezervy na horší časy a jako rezervu používají právě kreditní kartu, což nebývá vždy šťastné řešení.
Správné používání kreditní karty může přinést klientům i některé výhody jako třeba slevy při platbě, nebo peníze zpět, či se peníze mohou připisovat do penzijního spoření nebo investic. Připisují se % z množství zaplacených peněz. Jinde se zase sbírají body, které je možno uplatnit jako slevu na určité zboží či pohonné hmoty. Důležité je vědět, že na kreditní kartě nejsou peníze moje, ale někoho jiného a tudíž je musím vrátit a nebo platit úrok.
Neaktivní a přece problém
Lidé si myslí, že pokud mají kartu a nikdy s ní ještě nezaplatili, je neaktivní. To bohužel bývá kruté zjištění, když žádají o hypotéku a náhle v bankovním registru zjistí, že mají kreditní kartu na 100 tis. Kč. Jediné co o ní mnohdy vědí je, že kdysi přišla, někde doma leží, ale přeci když ji nepoužívám, tak se nic neděje!
To se právě některým bankám nelíbí a chtějí kreditní kartu před vyřizováním hypotéky zrušit. A tak může začít pěkná mašinérie se zrušením a mnohadenní čekání na papír, kde je psáno, že karta je zrušena.
Dluhová past
Kreditní karta mnohdy bývá jedna z prvních cest do dluhové pasti. Neboť kreditní kartou se dá zaplatit téměř okamžitě a „úrok 15- 25 % přece platit nebudu, vždyť to rychle další měsíc vrátím“, to si říká mnoho uživatelů kreditních karet.
Ale je to jako malá droga, když to nevyjde tento měsíc, tak to zaplatím příští, mám přece práci, tak čeho se bát. Bohužel mnohdy lidé z kreditních karet neplatí věci životně nutné, ale spíše radosti jako spotřební zboží, elektronika, dovolené a oblečení.
Několik rad ke kreditní kartě:
- Utrácejte s ní jen tolik, kolik jste schopni po bezúročném období zaplatit.
- Nastavte si 100 % inkaso, pokud inkaso není možné, hlídejte si v kalendáři, ke kterému datu se musí doplatit! Některé karty nabízejí pouze minimální splátku, a to znamená, že jakmile pošlete minimální, začínají naskakovat úroky a banka začíná vydělávat.
- Pokud stojíte před bankomatem vybírejte pouze z debetní karty, výběr z kreditní karty bývá draze zpoplatněn a takový výběr 500 Kč může vyjít i na 89 Kč!
- Zjistěte si, kolik je měsíční poplatek za vedení kreditní karty, mnohdy lákadlo zdarma, platí pouze první rok.
- Když vám někdo kreditní kartu nabízí, přemýšlejte, co je jeho cílem a jak moc ji potřebujete.
- Pokud víte, že jste finančně nedisciplinovaní kreditní kartu si raději nepořizujte.
Kreditka se může hodit mladým lidem!
Pokud jste mladí a chcete řešit hypotéku, banku zajímá úvěrová historie, a pokud žádnou nemáte jste buď v nevýhodě nebo nefinancovatelní. Proto je mnohdy dobré pro mladé lidi mít založenou kreditní kartu, aby banka viděla, že si umíte poradit s cizími penězi. Mnohdy stačí, že klient ji má a nepoužívá ji, i tak má úvěrovou historii.
Kreditní karta může být dobrý sluha i zlý pán, záleží jenom na vás, jak si s ní budete rozumět.
